Ochrana knihovních fondů

Ochranné reformátování

V oblasti ochranného reformátování se výrazně projevilo vytvoření nového organizačního útvaru, oddělení digitalizace, které již realizuje výsledky projektu programu V a V Digitalizace mikromédií. Proces přípravy dokumentů pro mikrofilmování a digitalizaci byl sjednocen a pracovnice provádějící přípravu převedena do nového oddělení. Proces přípravy je v současné době složitější, protože kromě vytváření bibliografických informací a předloh sloužících k orientaci v mikrofilmu bylo nutné do procesu zahrnout i indexaci dokumentů, jejímž prostřednictvím se vytvářejí metadata ve formátu DOBM SGML.

Zprovoznění pracoviště digitalizace mikromédií umožnilo ukončit zhotovování matriční a uživatelské kopie v mikrofilmové podobě: ty již budou nahrazeny digitální kopií. Realizací hybridní technologie reformátování, díky projektům Kramerius I a Digitalizace mikromédií, mají knihovny sdružené v pracovní skupině CASLIN pro ochranné

mikrofilmování k dispozici technologii, která umožní většinu mikrofilmů zhotovovaných v českých knihovnách zpřístupňovat v digitálním formátu. Problémem zatím zůstává disproporce mezi výkonem skeneru SunRise a kapacitou pro přípravu metadat, kterou by bylo vhodné řešit financováním národního programu ochranného reformátování v příštích letech.

V oddělení mikrografie se zhotovovaly především mikrofilmy periodik plánovaných v rámci projektu Kramerius I, mikrofilmy periodik Ruského zahraničního historického archivu v rámci grantu financovaného Open Society Institute, mikrofilmy tří regionálních periodik pro Muzeum východních Čech v Hradci Králové, mikrofilmy pro Srbský institut v Budyšíně a pro Ústřední archiv Praha. Spolupráce s ostatními institucemi se bude v příštích letech dále rozšiřovat.

Restaurování, konzervace a preventivní péče

V roce 1999 byly kompletně restaurovány: jeden rukopis (XVII.B.21), kolorovaný atlas, rukopisný plán Klementina, 15 starých tisků a 42 grafických listů. Dále pracovníci oddělení restaurování prováděli částečné restaurátorské zásahy, ambulantní opravy a vyráběli specializované ochranné obaly na vzácné dokumenty. V rámci průzkumu historických fondů byla prohlédnuta sbírka arabských rukopisů (200 sv.) a zpracována popisná zpráva. Dále bylo prohlédnuto dalších 100 svazků rukopisů (50 pro digitalizaci, další pro výstavy, zápůjčky atd.). Byly zpracovány dva projekty, z nichž projekt programu V a V Restaurování iluminovaných rukopisů byl MK ČR schválen k financování.

Z oblasti konzervátorské péče o knihovní fondy je významné zejména vydání textu pro praktické restaurátory Metodické pokyny ke konzervaci sbírkových předmětů z kůže a pergamenu. Stanovení metodických zásad bylo výsledkem projektu MK ČR dokončeného v roce 1997.

Preventivní péče je zaměřena hlavně na kontrolu mikroklimatických podmínek v depozitářích, především teploty, vlhkosti a světelných parametrů. Pravidelně jsou ověřovány eventuality mikrobiálního napadení. Je zajišťována i následná likvidace plísní aplikací vlastního technologického postupu na fondech NK i dalších institucí. V rámci řešení projektu výzkumu a vývoje zaměřeného na zlepšení mikroklimatických podmínek se výrazně zlepšila situace ve všech prostorách oddělení rukopisů a starých tisků.

Péče o novodobé fondy

Byly zajišťovány především činnosti v oblasti vazby a převazby, ambulantních oprav, výroby ochranných obalů, průzkumu novodobých fondů a mechanické očisty. Součástí komplexu preventivní ochrany je i zajištění pevné vazby pro část nových přírůstků, které spadá do kompetence odd. revize a organizace fondů. V roce 1999 bylo takto dodavatelsky svázáno 27 331 knižních svazků v ceně 3305 tis. Kč. Průměrná cena vazby jednoho svazku činila 121 Kč.

Na pracoviště knižní vazby bylo přijato 2879 knižních svazků, z toho 170 svazků periodik a 214 brožur, převazba byla provedena u 1784 svazků, 93 svazků naopak již nemohlo být ani převázáno, ani opraveno vzhledem k pokročilé degradaci papíru.

Průzkum stavu fondů byl prováděn ve fondu Ruského zahraničního historického archivu, v UKF na signatuře 54A a 54C. V rámci průzkumu bylo uloženo celkem 1085 svazků v ochranných obalech zhotovených na míru na pracovišti a dále bylo prohlédnuto celkem 4147 svazků. I když provedený průzkum zahrnul poměrně nepatrnou část fondu, jeho výsledky vypovídají o fyzickém stavu novodobého fondu. U velkého procenta dokumentů pokročila degradace papíru a zvýšila se jeho křehkost; pokud se tyto dokumenty nadále používají, velmi rychle postupuje rozpad papíru, uvolňování listů i složek z vazby a další destruktivní procesy.

Takto postižené dokumenty nelze opravit, lze je pouze uložit do ochranných obalů (krabic nebo desek z nekyselé lepenky), reformátovat a zcela vyloučit z půjčování. Reformátování až v této fázi však již také nepřináší optimální výsledky. Protože kapacity a možnosti mikrofilmování jsou velmi omezené, bude stále větší počet dokumentů pro uživatele nedostupný. Získané údaje budou dále předmětem statistického zpracování, aby bylo možné kvantifikovat destruktivní trendy a vyčíslit případné náklady potřebné pro zpomalení, nebo zastavení těchto procesů.

Národní program ochrany knihovních fondů

V roce 1999 byly činnosti hlavně zaměřeny na přípravu kooperativních projektů reformátování a řešení projektu Kramerius I a přípravu koncepce předcházení havárií a živelních pohrom. V kooperaci s dalšími institucemi (SVK v Plzni, SVK v Hradci Králové, Muzeem východních Čech, Židovským muzeem) byly připraveny projekty mikrofilmování a digitalizace pro program MK ČR RISK, které však nebyly schváleny, zejména s ohledem na nedostatek finančních prostředků. Dále byly připraveny projekty ve spolupráci se Státní pedagogickou knihovnou a Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, které byly podány na Grantovou agenturu ČR a Grantovou agenturu AV ČR. Bohužel, ani tyto projekty nebyly schváleny, přestože projekt Metodického centra orální historie, předložený Ústavem pro soudobé dějiny, byl označen za nejlepší společenskovědní projekt v roce 1999. Celkově lze konstatovat, že obě grantové agentury preferují přírodovědné projekty a neschvalují projekty, na kterých se podílejí instituce jiných resortů. Jediným schváleným projektem tak zůstává projekt programu V a V Optimalizace technologie ochranného reformátování, financovaný prostřednictvím MK ČR.

Koncepce Havárie a živelní pohromy - prevence a náprava představuje jedno ze základních témat z oblasti ochrany fondů, které dosud nebylo komplexně řešeno. Materiál zmapoval velmi podrobně celou problematiku a navrhl jmenovat komisi, která by řídila další činnosti v této oblasti. Souběžně s tím byla zahájena z iniciativy několika kulturních institucí včetně NK aktivita směřující na vybudování systému ochrany proti haváriím a pohromám.

V roce 1999 se uskutečnilo jednání Pracovní skupiny CASLIN pro ochranné reformátování a ve spolupráci s firmami AMPACO a SCHAUT se konala prezentace zařízení z oblasti digitalizace (skenery Zeutschel, čtecí přístroj pro mikrofilmy Gideon, skener mikrofilmů Vicks and Wilson, mikroplotr pro záznam digitálních dat na mikrofilm), kterou navštívilo více než 60 odborníků z různých institucí.