Služby

Sféra služeb NK v roce 1999 navázala na úspěšné trendy roku předchozího. Plynule pokračoval přechod od klasických metod poskytování služeb k vyššímu zapojení moderních technologií.

Nové normativní dokumenty

Do nového akademického roku 1999/2000 vstoupila NK s novým Knihovním řádem, který reflektoval veškeré změny ve službách posledních let. Zároveň s ním vstoupil v platnost také nový Ceník služeb a poplatků, který přinesl změny v dosavadním přístupu k poskytování placených služeb. Nejvýznamnější změnou bylo zvýšení registračních poplatků pro všechny uživatele na 100 Kč za rok a zrušení zvýhodňování některých skupin uživatelů. Pro lepší informovanost uživatelů začala knihovna vydávat novou řadu informativních materiálů ve dvojjazyčné česko-anglické verzi. Veškeré informativní i normativní dokumenty pro oblast služeb jsou uživatelům k dispozici i na nově upravených webovských stránkách knihovny.

Automatizovaný výpůjční systém

Od září 1999 začala knihovna provozovat plný automatizovaný výpůjční systém, který umožňuje všem registrovaným čtenářům zadat online objednávku z jakéhokoliv čtenářského počítače v knihovně a prostřednictvím Internetu odkudkoliv ve světě. Systém rovněž umožňuje online prodlužování výpůjček, zadávání rezervací na půjčené dokumenty i pravidelnou kontrolu vlastního čtenářského konta. Plný provoz automatizovaného výpůjčního systému vyvolal řetěz změn v technologii realizace požadavku, který zejména v oblasti prezenčního půjčování způsobuje nemalé obtíže.

Tzv. plošné retrospektivní konverze nepostupují natolik rychle, aby byly všechny žádané dokumenty v bázi vybaveny nezbytnými daty pro automatizovaný systém. Současné kapacity pro retrospektivní konverzi tzv. živého fondu jsou schopny v reálném čase připravit pouze data fondů určených k absenčnímu půjčení, proto nadále v oblasti prezenčního půjčování fungují paralelně klasický lístkový výpůjční systém i automatizovaná evidence.

Výpočetní technika je zatím na pracovištích služeb knihovny pro uživatele rozmístěna nerovnoměrně. Z celkového počtu 40 uživatelských stanic byla ke konci roku 1999 největší koncentrace stanic v Hale služeb čtenářům (17 stanic) a v Referenčním centru (13 stanic). Ostatní pracoviště jsou vybavena výpočetní technikou pro uživatele zatím nedostatečně. 12 uživatelských stanic je připojeno na Internet, z toho 9 v Referenčním centru s plným přístupem k Internetu.

Referenční centrum

Referenční centrum zahájilo po náročné rekonstrukci i organizačních změnách svůj zkušební provoz v červnu a oficiální slavnostní zahájení provozu tohoto nového pracoviště služeb proběhlo 6. října 1999. Novým Referenčním centrem knihovna nabídla uživatelům nejen nově rekonstruovaný prostor, kde byly soustředěny služby zrušených studoven bibliografických informací a encyklopedických příruček, ale zpřístupnila zde rovněž Internet všem registrovaným uživatelům, velkou příruční knihovnu referenční literatury ve volném výběru a pravidelná uživatelská školení. Referenční centrum nabízí také sestavu pro nevidomé a slabozraké uživatele s hlasovým výstupem a příručním skenerem. Projekt Referenčního centra nadále pokračuje a jeho další vybavení se stalo předmětem podpory Open Society Institute v Budapešti, který poskytl prostředky na nákup dalších 17 PC - realizace v lednu a únoru 2000. Rovněž byly připraveny projekty na grantovou podporu z fondů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které by měly zabezpečit prostředky na nákup online informačních zdrojů. Referenční centrum vytvořilo také novou bránu k informačnímu potenciálu a ke službám knihovny na webovských stránkách.

Meziknihovní služby

Meziknihovní služby jsou trvale nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí služeb NK, a to jak z hlediska kvantity požadavků, tak i kvality poskytovaných služeb. Uplynulý rok byl ve znamení přípravy nových metodických pokynů k realizaci meziknihovních služeb ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. Přípravě transformace poskytování meziknihovních služeb předcházela náročná obsahová analýza požadavků na mezinárodní meziknihovní služby i analýza uživatelů těchto služeb v NK. Analýzy potvrdily předpoklad, že zejména požadavky na kopie z periodik jsou z neprofilových oborů knihovny (lékařství). Knihovna proto bude iniciovat určité změny v systému poskytování mezinárodních meziknihovních služeb v ČR. Knihovna dále v rámci analýz testovala nejvýznamnější dodávací centra v zahraničních knihovnách a na základě těchto testů navázala s některými užší spolupráci. Prostřednictvím dodávacích center je knihovna schopna získávat dokumenty ve velmi krátkém čase (kopie článků do 48 hodin). NK by se ráda také stala dodávacím centrem a tuto službu průběžně testuje na vybraných uživatelích v ČR i v zahraničí. Přechodu na rutinní režim poskytování dodávání dokumentů zatím brání nedostatečná úroveň informačního aparátu v elektronické podobě, což souvisí s již výše zmíněnými kapacitami na retrospektivní konverzi.

Statistické ukazatele služeb

V základních ukazatelích je patrný trend uplynulých let. Nepatrně vzrostly počty výpůjček. Zastavil se růst počtu kopií zhotovených na samoobslužných kopírovacích přístrojích, což je patrně způsobeno přísnějším dodržováním pravidel pro ochranu knihovních fondů při poskytování reprografických služeb, které způsobilo přesun zhotovování reprografických kopií do dodavatelského režimu. Prostřednictvím ochranných kopírovacích přístrojů bylo zhotoveno dvojnásobné množství zakázek oproti předchozímu roku, což se projevilo i růstem finančních výnosů.

NK zaznamenala statistický nárůst registrovaných čtenářů. Příčinu tohoto jevu lze spatřit ve zrušení pevného registračního období, neboť automatizovaný systém umožňuje jiný přístup k registraci čtenářů - platnost průkazu je 365 dnů bez ohledu na kalendářní či akademický rok. Báze uživatelů registruje více než 40 tisíc záznamů, z nichž více než 25 tisíc bylo k závěru roku 1999 platných. Jednorázová povolení ke vstupu do studoven (téměř 9 tisíc) jsou zatím mimo automatizovanou evidenci.

Poměrně strmě narůstá počet návštěvníků NK, což - vzhledem k tomu, že počet výpůjček zůstává téměř konstatní - je jistě vyvoláno rozvojem dalších typů služeb. Návštěvníci knihovnu využívají nejen ke klasickým výpůjčním službám, ale hledají zde i jiné služby - přístup na Internet, školení, instruktáže a v neposlední řadě další kulturně informativní akce, které knihovna pořádá - prohlídky, výstavy, odborné semináře apod.

Vedle počtu registrovaných výpůjček je pro knihovnu významné sledovat i kvantitu podaných objednávek a jejich úspěšnost při realizaci. Proti loňskému roku se úspěšnost objednávek udržela téměř na úrovni roku 1998 - 75 %. Počet objednávek však vzrostl o 43 % a vlastní expedice ze skladišť v Klementinu a v Hostivaři o 38 %, což je nejvíce od roku 1992, kdy začal být tento ukazatel sledován podle stejné metodiky. Rovněž trvá dramatický růst počtu objednávek na meziknihovní služby. Požadavky do zahraničních knihoven vzrostly v meziročním srovnání o 43 %, což je o 623 % více než v roce 1992, od kterého sledujeme trvalý růst tlaku na tyto služby.

graf

Oddělení periodik

Do studovny oddělení periodik byla pro uživatele instalována jedna stanice PC se standardním nastavením výběru bází budovaných v NK. Po půlročním provozu se jasně ukazuje nutnost zvýšení počtu pracovních stanic tak, aby v bázích mohlo vyhledávat více čtenářů najednou a aby mohly být ve studovně zpřístupněny i další nakupované plnotextové databáze periodik (Anopress, Wilson Omnifile Fulltext Select). V oddělení periodik začaly být v systému ALEPH evidovány prezenční výpůjčky mikrofilmů objednaných do studovny OP.

Kompletní statistické údaje o službách knihovny jsou uvedeny v tabulkové části.

Využívání fondů

Důsledkem retrospektivní konverze katalogů a jejich zpřístupnění v naskenované podobě v síti je postupná změna ve struktuře požadavků a využívání fondů. Roste zájem o historické fondy a speciální fondy (například tištěné hudebniny), ale také o publikace dosud méně využívaných kategorií nebo publikace v méně známých jazycích, příp. fondy úzce specializované. Příčinou je nejen lepší informovanost uživatelů ze strany NK, ale též postupná proměna způsobu výuky na vysokých školách (směrem k větší samostatnosti ve studiu pramenů), které tradičně nacházejí v NK své zázemí. V neposlední řadě je pak třeba vzít na vědomí i měnící se strukturu národnostních skupin a menšin v Praze a okolí, pro něž často NK představuje jednu z mála nebo v mnoha případech i jedinou možnost přístupu k dokumentům v mateřském jazyce.

Lze očekávat, že s růstem informovanosti o fondech NK a též se zkvalitňováním studijního zázemí zejména v oblasti technologicky podmíněného zpřístupnění fondů (zvukové dokumenty, mikromédia, elektronické dokumenty) se i nadále bude měnit tradiční pohled na využívání fondů NK.