Doplňování fondů bylo financováno z příspěvku na činnost instituce, kdy byly přiděleny finanční prostředky ve výši 1138 tis. Kč (tj. 0,76 % z celkového příspěvku na činnost), a z účelové neinvestiční dotace ve výši 15 000 tis. Kč. Doplňkově byly použity další finanční prostředky z projektů, jejichž hlavním cílem bylo zkvalitnění informačního prostředí a poskytovaných služeb (podrobněji viz informace o realizovaných projektech výzkumu a vývoje).

Celá oblast doplňování fondů je dlouhodobě negativně poznamenána neustálým nedostatkem finančních zdrojů. Nominální výše prostředků, které má akvizice k dispozici, se dlouhodobě pohybuje zhruba na stejné úrovni, ovšem reálná hodnota je nepříznivě stlačována dalšími vlivy, jako jsou stálý nárůst cen včetně cen předplatného, inflační indexy, kurzovní pohyby, ceny poštovného apod. V daném finančním rámci je velmi složité koncipovat a realizovat systematickou a konzistentní akviziční politiku. V oblasti doplňování fondů proto i nadále zůstávají nenaplněny nejen konkrétní požadavky uživatelů, ale částečně i vlastní strategické cíle instituce.

Dokumenty jsou do knihovních fondů doplňovány povinným výtiskem, nákupem, mezinárodní výměnou, dary, příp. z interních zdrojů. Formou individuálních nebo konzorciálních licencí jsou zabezpečovány (především  pak z finančních prostředků projektů výzkumu a vývoje) zejména on-line přístupy k zahraničním elektronickým informačním zdrojům.

Bez ohledu na způsob nabytí dokumentů se mezi významné akviziční počiny zařazuje doplňování dříve vydaných titulů bohemikálních deziderát zejména pro národní konzervační fond, příp. pro univerzální knihovní fond. Získány byly zajímavé tituly ze začátku minulého století, např. unikátní miniaturní bibliofilské výtisky, bibliofilské unikáty z dílny Vladislava V. Jindry, bibliofilie z produkce litomyšlského nakladatele Josefa Portmana, vzácná vydání původní dětské literatury a další.

Ze zajímavých titulů zahraniční literatury, jejichž doplňování je orientováno především na oblast společenských věd, přírodních věd, kultury a umění, lze jmenovat např. tituly Encyclopaedia of European Social History from 1350 to 2000, Encyclopaedia of Human Intelligence, Encyclopaedia of Modern Asia, Dictionnaire des arts plastiques modernes et contemporains, Illjustrirovannyj slovar’ russkogo iskusstva, International Dictionary of Films and Filmmakers, Elsevier‘s Dictionary of Geographical Information Systems, Cassell‘s Dictionary of Proverbs, Enciklopedija russkoj živopisi.

Pro oddělení rukopisů a starých tisků byla mimořádně cenným přírůstkem Bible benátská z roku 1506 (jedna z prvních česky tištěných biblí vydaná nákladem tří nekatolických měšťanů Starého Města Pražského a pozoruhodná nejen kolorovanými dřevořezy, ale též řadou iluminací).

I nadále se podařilo zabezpečit aktualizace bibliografických databází na CD-ROM, zejména národních bibliografií (britská, francouzská, italská, kanadská, německá, polská, ruská, slovenská, slovinská, španělská), a rovněž nakladatelských databází typu books-in-print na CD-ROM nebo on-line (Global Books in Print, Electre, Verzeichnis lieferbarer Bücher aj.).

Aplikace mezinárodně uznávané srovnávací metody Konspektu přinesla strukturovaný a srozumitelný pohled na fondy Národní knihovny (národní konzervační fond, univerzální knihovní fond a studijní fond).

(Doplňování knihovních fondů včetně statistických analýz je podrobněji pojednáno v oddíle Statistika)

Stejně jako v předcházejících letech byl v oblasti katalogizace kladen důraz nejen na rychlé zpracování přírůstků (poněkud zkomplikované srpnovými povodněmi), ale i na optimalizaci linek zpracování a na rozšiřování souborů autorit. Proběhly další kroky k zefektivnění pracovních procesů, které se tentokrát týkaly linky zpracování dokumentů vydaných v 19. století. V průběhu roku bylo rovněž dokončeno zpracování skluzu ve zpracování periodik, na jehož odstraňování se spolu s odborem zpracování dokumentů podílelo i oddělení periodik.

V oblasti jmenných autorit zahrnoval Kooperativní projekt tvorby a využívání souborů národních autorit v roce 2002 spolupráci již 26 českých knihoven, tedy rozhodující množství velkých a větších knihoven ČR. Spolupracující knihovny využívají pro on-line tvorbu a práci s autoritními záznamy komunikační protokol Z39.50. Projekt výrazně usnadňuje a unifikuje tvorbu selekčních údajů v bibliografických záznamech zpracovávané knižní produkce ve spolupracujících knihovnách. Autoritní záznamy jsou knihovnám k dispozici na internetu. Do konce roku 2002 bylo uloženo v bázi národních autorit celkem více než 133 000 záznamů (125 000 personálních autorit, přes 8000 korporativních autorit).

V oblasti věcných autorit se pracovníci zaměřili na rutinní tvorbu věcných autorit všech typů: tematických, geografických a formálních. K tematickým autoritním termínům byly připojovány anglické ekvivalenty a aktualizované notace MDT. Úspěšně pokračovala předmětová kategorizace fondu pro potřeby metody Konspektu, jehož cílem je zmapování a řízení budování fondů. V září byla zahájena spolupráce na tvorbě záznamů věcných autorit. Byl vyvinut interaktivní formulář pro zápis geografických a formálních řízených termínů, zatímco tvorba tematických termínů probíhala intelektuálně. Byla publikována čtvrtá česko-anglická verze MDT MRF (Master Reference File) na CD-ROM.

V rámci Kooperačního systému článkové bibliografie (KOSABI) bylo zpracováno pro soubornou databázi ANL cca 64 000 záznamů: 34 000 záznamů v Národní knihovně (z toho cca třetina byla zpracována v lince automatické indexace) a 30 000 záznamů ve spolupracujících institucích. V roce 2002 se dále dopracovávala metodika zpracování v souvislosti s konverzí do báze ANL a UNIMARC. V rámci řešených projektů byly kromě jiného propojovány záznamy báze ANL s plnými texty článků z periodik v databázi ANL FULL a s volně přístupnými texty na internetu.

V oblasti standardizace katalogizační politiky probíhaly přípravné práce pro přechod na formát MARC21 (konverzní tabulky, příprava konvertorů, překlady), interpretovány stávající standardy (např. Bath Profile, AACR2R) a probíhala školení jmenné i věcné katalogizace a autorit pro pracovníky různých knihoven. Do kooperačních systémů a pracovních skupin byli přizváni zástupci nově vzniklých krajských knihoven.

Zájem uživatelů o výpůjčky z historických knihovních fondů dosáhl svého vrcholu v roce 2001, zatímco v roce 2002 lze pozorovat mírný pokles. Skončila reorganizace historických fondů a průběžně probíhalo dohledávání starých tisků a vyřazování novodobých fondů současně s jejich předáváním do hlavních fondů knihovny. Skončila poslední etapa, v jejímž rámci se uskutečnila revize a předání starých tisků uložených v Barokním sále do správy oddělení rukopisů a starých tisků.

Byl založen elektronický katalog historických fondů, který bude jednotným vstupem jak do virtuální knihovny digitálních kopií originálních historických dokumentů, tak do elektronické knihovny plných textů, a to jak primárních (edice historických dokumentů), tak sekundárních (dokumenty o primárních dokumentech, resp. vytvořené na jejich základě, tzv. literatura). Byly navázány první předběžné kontakty s domácími i zahraničními partnery za účelem kooperace v této oblasti. Zároveň byly učiněny první kroky ke vzájemné konverzi standardů MASTER a UNIMARC (užívaného pro katalogizaci především starých tisků v rámci dnes již tradičních automatizovaných knihovních systémů). Konverze obou standardů otevře cestu k vytvoření komplexního badatelského prostředí složeného jak z klasických pramenů, tak i různorodých elektronických zdrojů.

V oblasti historických fondů probíhala spolupráce na projektu EU VICODI (viz Projekty) a byla zahájena aktivní spolupráce s redakcí souborného katalogu starých tisků Hand Press Book Database 1455-1830 vytvářeného Konsorciem evropských vědeckých knihoven (The Consortium of European Research Libraries – CERL). Národní knihovna ČR se stala pravidelným přispěvatelem do tohoto katalogu.

Slovanská knihovna pokračovala již třetím rokem ve spolupráci s Ruskou národní knihovnou v Petrohradě na tvorbě souborného katalogu Ruská kniha 1918-1926. V oblasti spolupráce s domácími institucemi byla nejaktivnější spolupráce s ústavy Akademie věd ČR a Ústavem slavistických a východoevropských studií FF UK při přípravě konferencí.

Byly zahájeny přípravné práce na XIII. mezinárodní sjezd slavistů v Lublani v roce 2003, které zahrnovaly především přípravu bibliografie XII. mezinárodního sjezdu slavistů a jednání k přípravě výstavy na sjezdu.

V rámci projektu Národní knihovny Zpřístupňování generálních katalogů Národní knihovny pokračovala Slovanská knihovna v retrokonverzi svého generálního katalogu zpracováním dalších 15 000 záznamů. Mimo projekt pokračovaly další práce spojené s retrokonverzí; týkaly se především kopírování záznamů české produkce z báze Národní knihovny.

V prvním roce tříletého projektu Novinová sbírka SK. Kompletace a mikrofilmování podpořeného grantem od Grantové agentury ČR bylo zpracováno a mikrofilmováno cca 220 titulů novin z období občanské války v rozsahu 50 000 stran (viz oddíl Projekty).

The Shevchenko Scientific Society z New Yorku poskytla Slovanské knihovně finanční prostředky na přípravu publikace o výtvarné sbírce Ukrajinského muzea v Praze z let 1925-1945.

Nejvýznamnější akcí, kterou uspořádala Slovanská knihovna, byla třídenní mezinárodní konference Dmytro Čyževskyj: Osobnost a dílo k 25. výročí úmrtí tohoto významného ukrajinského filozofa a slavisty; aktivně se jí zúčastnilo 30 badatelů, z toho 21 zahraničních. Spolupořadateli byl Slovanský ústav AV ČR, Filozofický ústav AV ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR.

Slovanská knihovna pořádala nebo se podílela na řadě dalších akcí, jako byly prezentace několika publikací, beseda s mnichovským nakladatelem Otto Sagnerem či literární podvečer u příležitosti 80. narozenin bulharské spisovatelky Blagy Dimitrovové. Cyklus Seminářů východoevropských dějin pořádaný Slovanskou knihovnou měl čtyři pokračování.

Z řady výstav lze za nejvýznamnější považovat účast na výstavě Půl tisíciletí česko-chorvatských literárních vztahů ve vzájemných překladech pod záštitou a za přítomnosti prezidenta Chorvatské republiky S. Mesiće.

Pracovníci Slovanské knihovny se zúčastnili s referáty několika významných mezinárodních vědeckých konferencí: Kul‘turnoje nasledije rossijskoj emigracii 1917-1939 gg. (S. Peterburg), Vratislav v Čechách – Češi ve Vratislavi (Wroclaw), konference Electronic Description and Edition of Slavic Sources (Pomorie) a V. kongresu mezinárodní asociace ukrajinistů (Černivci).

Z vlastní knihovnické činnosti je významná spolupráce s oddělením národních autorit a oddělením věcného zpracování Národní knihovny na tvorbě jmenných a věcných autorit a elektronické zpracování archivních dokumentů a příruční knihovny ve studovně.

Souborný katalog ČR (www.caslin.cz) byl provozován pod systémem CUBUS, uživatelé měli k dispozici všechny funkce přístupné v roce 2001 a od dubna 2002 navíc anglickou verzi katalogu, možnost objednávání MVS přímo v jeho prostředí a možnost okamžité kontroly o průběhu importů. Počet zprostředkovávaných záznamů přesáhl 1 600 000. Do Souborného katalogu pravidelně přispívalo 58 knihoven a institucí. Byly upraveny programy pro import (zjemnění klíčů pro porovnávání duplicit).

Od května 2002 probíhala příprava přechodu Souborného katalogu pod nový systém – ALEPH 500. Součástí tohoto přechodu je v zájmu zlepšení kvality dat i opakovaný import cca 3 000 000 záznamů. Proto byli kontaktováni účastníci Souborného katalogu a podstatná část z nich všechny své záznamy zaslala znovu. Nový import proběhne na jaře 2003 včetně importu báze zahraničních periodik (cca 75 000 záznamů) a záznamů českých periodik ve fondu Národní knihovny (cca 8000 záznamů).

Po celý rok pokračovaly práce na  retrospektivní konverzi nejstarší vrstvy souborného katalogu zahraničních periodik, což představovalo zpracování dalších více než 15 000 titulů zahraničních periodik. Zpracované tituly byly importovány do souborného katalogu zahraničních periodik (báze KZP) a jsou přístupné na internetu.

Aktualizace odebíraných a uchovávaných zahraničních periodik byla zpracovávána v průběhu roku. Bylo obesláno 370 knihoven, 348 knihoven zaslalo soubornému katalogu soupis uchovávaných nebo odebíraných titulů pro další zpracování. V průběhu roku jsou do báze zaznamenávány i změny (odpisy a nové přírůstky) aktivně hlášené spolupracujícími knihovnami. Probíhaly též přípravy na import českých periodik do souborného katalogu.

Adresář knihoven a informačních institucí obsahuje 2994 záznamů (včetně záznamů zrušených institucí).