(knihovna uzavřena 12.8.-8.9.)

Povodně v srpnu 2002 způsobily značné škody na knihovních fondech mnoha českých institucí. Národní knihovna, přestože byla sama povodní postižena, vytvořila krizové a poradenské středisko, které poskytovalo odborné konzultace a organizovalo materiální pomoc ostatním knihovnám. Pracovníci knihovny shromažďovali požadavky postižených knihoven na obalový materiál, přepravní bedny, filtrační papíry, mrazírenské a stěhovací kapacity a snažili se najít firmy, které byly ochotny pomoci. Národní knihovna zapůjčila ostatním institucím velké množství přepravních beden. Díky aktivitě postižených institucí, pomoci dobrovolníků, firem i armády se podařilo umístit v mrazírnách téměř 140 000 svazků knih z postižených knihoven. Pomoc postiženým kulturním institucím pokračuje např. ve formě poskytování odborných konzultací a posudků z klimatologie a mikrobiologie.

Národní knihovna měla zaplaveny rezervní fondy, které nejsou využívány čtenáři a slouží výlučně k doplňování ztracených nebo poškozených svazků. V depozitáři v Neratovicích byly zaplaveny nejspodnější regály, kde byly umístěny svazky bohemikálních periodik. Záchranu tohoto fondu organizovala Národní knihovna za pomoci dobrovolníků, vojáků prezenční služby a firmy Maersk, která zapůjčila mrazírenský kamion. Dne 8. září byly zamrazené fondy uloženy do pobočky Mochovských mrazíren na Kladně.

Národní knihovně se podařilo získat dodatečné finanční prostředky na rozšíření projektu “Vývoj ochranných obalů pro vzácný a ohrožený knihovní fond” o problematiku sušení zamrazených knihovních fondů. Ve spolupráci se Státním ústředním archivem a nezávislým odborníkem ing. Jiřím Neuvirtem CSc. byla realizována série testů základních technik sušení, jejichž výsledky sehrály hlavní roli při rozhodování o dalším postupu záchrany knihovních a archivních dokumentů. Z iniciativy Britské rady získala Národní knihovna darem přístroje pro vakuové balení, které se využívají pro sušení vzácných historických dokumentů. Vzhledem k tomu, že největší počet postižených starých tisků měla Městská knihovna v Praze, poskytla Národní knihovna dva ze tří přístrojů pro sušení jejích svazků a uvolnila vlastní prostory, ve kterých vybudovala pracoviště sušení respektující velmi přísné požadavky na dodržení zásad ochrany zdraví při práci.

Vakuové balení je velmi pracný a časově náročný postup, proto byla od počátku zaměřena pozornost na jiné metody hromadného sušení, které by mohly být použity pro fondy 19. a 20. století. Z několika variant byla vybrána sušárna dřeva v Kralupech nad Vltavou, kde jsou k dispozici dvě nevyužívané komory. Do konce roku bylo nutno opravit zařízení komor, zejména řídicí systémy, a zajistit další potřebné prostředky (vozíky, keramické desky, netkanou textilii a filtrační papíry). Ještě během prosince se v jedné z komor podařilo usušit dvě dávky, což představovalo cca 2000 svazků.

Operativní výzkum a vývoj představují velmi důležitou součást záchrany vodou postižených dokumentů, jak se prokázalo v případě testování technologií sušení. Proto jsme uvítali pomoc americké nadace A. W. Mellon Foundation, která nabídla finanční podporu právě pro výzkum a vývoj v oblasti sušení, dezinfekce, reformátování a restaurování postižených dokumentů. Dva pracovníci Národní knihovny J. Vnouček a J. Polišenský byli jmenováni do odborné komise Ministerstva kultury ČR a později i do skupiny odborníků při komisi místopředsedy vlády. V odboru ochrany knihovních fondů byla připravena koncepce řešení nápravy škod v letech 2003 až 2008 včetně kalkulace nákladů.

Srpnová povodeň přispěla ke zhoršení dlouhodobě havarijního stavu areálu Klementina, s nímž se Národní knihovna potýká zejména pro nedostatek finančních prostředků.

Klementinum, které je v blízkosti Vltavy s minimálním výškovým převýšením, zasáhla povodeň v menší míře než objekty, které nebyly chráněny protipovodňovým opatřením, ale přesto dost citelně. Bezprostředně po zprávách o povodňovém stavu ohrožení zahájili pracovníci knihovny záchranu alespoň těch nejcennějších a nejdůležitějších předmětů, jimž hrozilo zaplavení. Z podzemí byla evakuována část rezervních knihovních fondů, podařilo se vystěhovat demontovatelné části technologií (např. hořáky kotlů ústředního topení), umělecké předměty (obrazy a nábytek, které zde byly umístěny před restaurováním) i část spotřebního materiálu ze skladu MTZ. Vyklízecí práce však musely být ukončeny, protože Pražská energetika přerušila přívod elektrické energie do trafostanice a v Klementinu není instalován náhradní zdroj.

Hladina spodní vody kolísá podle výšky hladiny vody ve Vltavě, proto bylo rozhodující zvýšení hladiny nad úroveň podlah v podzemí, které voda zaplavila do výše od 30 do 350 cm, podle výškové úrovně podlah. K zaplavení podzemí došlo s určitým zpožděním oproti povodňové vlně, avšak s velkou rychlostí. Voda se do podzemí dostala jak z veřejné kanalizace, tak i různými prostupy a netěsnostmi podlah a obvodového zdiva.

Přesto, že celá oblast kolem Klementina byla evakuována, zůstal v knihovně krizový štáb, který po celou dobu prováděl preventivní opatření před potenciálním zaplavením prostor, sledoval stav vody a koordinoval práce při zamezování vzniku dalších škod a při odstraňování následků povodně. Rozhodující byl zásah hasičského záchranného sboru v Klementinu, který po celou dobu zaplavení čerpal vodu z podzemí: to se podařilo díky iniciativě některých pracovníků knihovny. Velkým přínosem byla i spolupráce s krizovým štábem Magistrátu hl. m. Prahy, který zajišťoval jak potřebné technické prostředky (elektrocentrálu, čerpadla), tak i prostředky pro provoz této techniky. Problematické bylo zajištění přístupu spolupracovníků i dalších osob, na jejichž pomoc a spolupráci se spoléhalo, do uzavřené zóny Starého Města. Čerpání vody bylo regulováno podle aktuální výšky hladiny ve Vltavě tak, aby byly minimalizovány případné škody. V krátké době po vyčerpání vody z podzemí se podařilo zajistit alespoň jeden náhradní transformátor (od Východočeských energetických závodů) a uvést převážnou část Klementina do provozuschopného stavu, takže mohly být zahájeny vyklízecí práce a následné úpravy prostor a opravy technického vybavení, zejména plynové kotelny.

Povodně způsobily Národní knihovně škody za cca 20 mil. Kč a další škody se projevují v některých částech areálu ještě následně – např. propadání podlah v nepodsklepených částech, poškození rozvodů (kanalizace, vody, VZT) apod. – a jsou postupně odstraňovány. Z předběžných statických posouzení vyplývá, že nedošlo k zásadnímu ohrožení statiky Klementina.

Povodněmi byly zasaženy i další objekty Národní knihovny, např. objekt Liliová 5, kde byly zaplaveny sklepní prostory do výšky cca 1,5 m, a objekt depozitáře v Neratovicích, který byl zaplaven říční vodou do výšky 25-30 cm.

Poděkování patří zejména členům krizového štábu, pracovníkům odboru provozu a investic a dalším, kteří se rozhodujícím způsobem podíleli na ochraně před povodní, na odstraňování způsobených škod a na rychlém obnovení celkového provozu knihovny, ale i těm, kteří v zázemí efektivně zajišťovali pomoc dalším institucím i nouzový chod Národní knihovny.

Povodňovou situaci dokládá několik snímků z léta roku 2002.