INTERNATIONAL ASSOCIATION OF MUSIC LIBRARIES, ARCHIVES
AND DOCUMENTATION CENTRES (IAML)

ASSOCIATION INTERNATIONALE DES BIBLIOTHEQUES, ARCHIVES ET CENTRES
DE DOCUMENTATION MUSICAUX (AIBM)

INTERNATIONALE VEREINIGUNG DER MUSIKBIBLIOTHEKEN, MUSIKARCHIVE
UND MUSIKDOKUMENTATIONZENTREN (IVMB)
 

ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ
HUDEBNÍCH KNIHOVEN, ARCHIVŮ A DOKUMENTAČNÍCH STŘEDISEK

Česká národní skupina Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek je mezinárodní nevládní organizací pod patronací UNESCO. Zkrácený název: Česká národní skupina IAML (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres). Organizace byla založena roku 1951, Česká (tehdy Československá) skupina až roku 1971, bezprostřední a faktická spolupráce s IAML se ovšem odehrávala už od roku 1956. O historii a činnosti ČNS IAML se více dozvíte na stránkách Národní knihovny České republiky.


Výbor ČNS IAML

Zoja Seyčková - předsedkyně (Institut Bohuslava Martinů, Praha)
Blanka Ellederová - místopředsedkyně (hudební úsek Městské knihovny v Praze)
Jitka Málková - místopředsedkyně (hudební knihovna Knihovny Jiřího Mahena v Brně)
Ludmila Šmídová - (tajemnice hudební oddělení Národní knihovny České republiky)
Irena Veselá - členka výboru (Moravská zemská knihovna)
Zuzana Petrášková – emeritní členka a stálá poradkyně výboru (hudební oddělení Národní knihovny České republiky)


Rozšířený výbor ČNS IAML

Katalogizace:
Hana Borková – předsedkyně, hudební oddělení Národní knihovny ČR

členové:
Ludmila Benešová – oddělení zpracování speciálních dokumentů Národní knihovny ČR
Jana Horká – knihovna HAMU

Pracovní skupina pro zpracování speciálních dokumentů (sloupec HUD)

RILM:
Pavel Kordík – hudební oddělení Národní knihovny

RIdIM:
Eva Paulová – České muzeum hudby

RISM:
Zuzana Petrášková – hudební oddělení Národní knihovny ČR

Veřejné knihovny:
Šimona Šimonová – předsedkyně, hudební knihovna Knihovny města Hradce Králové
členové:
Petr Munclinger – hudební oddělení  Městské knihovny Krnov
Zbyněk Topinka – hudební a internetová knihovna Knihovny města Plzně


Stanovy ČNS IAML (pdf)

Úplné znění stanov spolku

Nejvyšší orgán spolku Česká národní skupina IAML, IČ: 496 27 571 učinil v　návaznosti na ustanovení § 126 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzický osob a v　souladu s　příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník rozhodnutí o změně stanov spolku, když svým usnesením v　plném rozsahu nahradil původní stanovy spolku a přijal nové stanovy v　následujícím znění:

1.1 Název spolku zní: Česká národní skupina IAML, z.s.

(dále jen “spolek”)

1.2 Sídlo spolku: Praha

Spolek je samosprávným a dobrovolným svazkem členů založeným k　naplňování jejich společného zájmu a cílů. Spolek je nevládní, nepolitickou a neziskovou organizací pracující výhradně ve veřejném zájmu, spolupracující se všemi hudebními knihovnami a s　Národní knihovnou České republiky a na mezinárodní úrovni zejména s　Mezinárodním sdružením hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres). Spolek je právnickou osobou řídící se právním řádem České republiky a zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Spolek je založen na dobu neurčitou a může být členem jiných právnických osob se sídlem na území České republiky i mimo něj.

3.1 Hlavním účelem spolku je podpora a přispívání k　činnosti a aktivitám knihoven, archivů a dokumentačních středisek zabývajících se hudbou a hudebními dokumenty. Účelem spolku je rovněž zajišťovat shromažďování, ochranu a zpracování hudebních dokumentů všeho druhu, jakož i prohlubování a zdokonalování speciálních badatelských a pracovních postupů a ediční činnosti v　této oblasti. Současně s　odbornou činností v　oblasti hudebně knihovnické a hudebně dokumentační se spolek též zabývá souvisejícími oblastmi muzikologie, interpretace a vzdělávání v　daných oborech a zejména hudebně popularizační a výchovnou činností.

3.2 Spolek dosahuje svého účelu a vytyčených cílů mimo jiné i těmito formami činnosti:

a) národní i mezinárodní propagací a podporou hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek jakož i podporou jejich vzájemné spolupráce,

b) organizací konferencí, profesních setkání, seminářů a obdobných akcí,

c) vydavatelskou činností včetně vlastních propagačních materiálů a tiskovin,

d) spoluprací s　předními odborníky v　dané oblasti a dále s　jednotlivci, skupinami a organizacemi obdobného zaměření v　České republice i v　zahraničí,

e) bádáním a podporou bádání v　zájmové oblasti,

f) vyvíjením zájmových činností v　pracovních skupinách a komisích, které jsou ustanoveny jako stálé nebo ad hoc při řešení speciální problematiky a

g) získáváním finančních prostředků od osob soukromého i veřejného práva, jakož i od členů spolku ve formě členských příspěvků, jsou-li vybírány, a jejich využitím ve prospěch spolku a cílových skupin.

3.3 Spolek může vedle své výše popsané hlavní činnosti vyvíjet za účelem financování svých aktivit i vedlejší hospodářskou činnost podporující svým účelem činnost hlavní. O předmětu vedlejší hospodářské činnosti rozhoduje příslušný orgán spolku v　souladu s　těmito stanovami.

4.1 Členem spolku může být každá osoba mající zájem a možnost plnit stanovené cíle spolku z　titulu své činnosti, profese, odbornosti, zkušenosti či profesního zájmu nebo zaměření, která na základě přihlášky do spolku přistoupí k　těmto stanovám.

4.2 Ve spolku existuje jeden druh členství, a to členství řádné. Řádným členem spolku může být fyzická i právnická osoba. Členem spolku se může stát pouze plně svéprávná a bezúhonná fyzická osoba. Tyto předpoklady musí splňovat i fyzická osoba, která ve spolku zastupuje bezúhonnou právnickou osobu jakožto člena spolku.

4.3 Zájemce o členství ve spolku podá výboru spolku písemnou přihlášku k　členství obsahující zejména základní údaje o zájemci. Přihláška k　členství fyzické osoby obsahuje i její čestné prohlášení o tom, že je plně svéprávná a bezúhonná. Přihláška k　členství právnické osoby obsahuje její čestné prohlášení o tom, že je bezúhonná a o tom, že předpoklady plné svéprávnosti a bezúhonnosti splňuje i její zástupce podle odstavce 4.2. Právnická osoba v　přihlášce k členství uvede, zda ji zástupce bude zastupovat na základě plné moci nebo z　titulu výkonu funkce statutárního orgánu; má-li právnická osoba kolektivní statutární orgán, určí jednu osobu, která ji bude při výkonu práv a povinností člena spolku zastupovat. Řádné členství ve spolku vzniká rozhodnutím výboru spolku o přijetí nového člena.

4.4 Členství ve spolku zaniká:

a) úmrtím člena spolku, je-li jím fyzická osoba,

b) zánikem člena spolku, je-li jím právnická osoba,

c) vystoupením ze spolku na základě písemného oznámení doručeného k　rukám statutárního orgánu s　účinností ke dni doručení,

d) vyloučením člena spolku na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu,

e) ztrátou alespoň jednoho z předpokladů pro členství ve spolku (svéprávnosti či bezúhonnosti) a tedy právní mocí rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti člena – fyzické osoby nebo právní mocí rozhodnutí odsuzujícího člena spolku za spáchání trestného činu dle trestního zákoníku, resp. zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

4.5 Kterýkoliv člen může být ze spolku v　souladu s　odst. 4.4 písm. d) vyloučen na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku v　případě:

a) závažného nebo opětovného porušení stanov spolku či jiného nařízení, usnesení orgánů spolku nebo souvisejících právních předpisů,

b) poškození nebo vážného ohrožení zájmů či dobrého jména a pověsti spolku,

c) závažného nebo opakovaného porušení povinností člena spolku plynoucích z　příslušných právních předpisů nebo těchto stanov.

4.6 V　případě existence důvodu pro vyloučení člena spolku zašle statutární orgán k　rukám člena písemnou výstrahu s upozorněním na možnost vyloučení a připojí výzvu s　přiměřenou lhůtou k　nápravě či k　odstranění závadného stavu, je-li možné tak učinit. Zároveň člena vyzve, aby se k　existenci důvodů pro vyloučení vyjádřil a předložil svou případnou obhajobu, a to buď písemně, nebo osobně na zasedání nejvyššího orgánu. V　případě nečinnosti člena dle tohoto odstavce platí, že s　důvody vyloučení ze spolku souhlasí. O vyloučení člena rozhoduje nejvyšší orgán spolku na návrh výboru a po předchozím projednání. Usnesení nejvyššího orgánu spolku o vyloučení člena je účinné okamžikem přijetí.

4.7 Členství ve spolku se váže na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce.

5.1 Členové spolku mají právo účastnit se činnosti spolku a zejména mají právo účastnit se zasedání nejvyššího orgánu, hlasovat na něm a volit a být voleni do orgánů spolku. Každý člen spolku má jeden hlas.

5.2 Členové spolku jsou povinni dodržovat stanovy spolku a příslušné právní předpisy a respektovat nařízení, usnesení či jiné pokyny orgánů spolku vydané v rámci jejich pravomoci.

5.3 Členové spolku jsou povinni naplňovat v　souladu s　těmito stanovami a příslušnými právními předpisy cíle spolku a zdržet se veškerého jednání, které by mohlo poškodit, poškodilo nebo poškozovalo dobré jméno a pověst spolku a jeho činnost.

5.4 Členové spolku platí členské příspěvky za podmínek a ve výši stanovené příslušným orgánem dle těchto stanov, je-li taková povinnost uložena.

5.5 Člen spolku se může nechat za účelem účasti a hlasování na schůzi či schůzích valné hromady zastoupit jiným členem spolku na základě písemné plné moci i bez úředně ověřeného podpisu. Zastoupení na základě generální plné moci se připouští. V případě zastoupení se zástupce člena spolku na valné hromadě prokáže občanským průkazem nebo jiným dokladem osvědčujícím jeho totožnost a aktuálním výpisem z obchodního nebo jiného rejstříku, zastupuje-li právnickou osobu, a dále plnou mocí udělenou členem spolku, za kterého se schůze nejvyššího orgánu účastní.

Orgány spolku jsou:

a) valná hromada, která je nejvyšším orgánem spolku a

b) výbor, který je statutárním orgánem spolku.

7.1 Nejvyšším orgánem spolku je valná hromada složená ze všech členů spolku.

7.2 Valná hromada zasedá podle potřeby spolku, nebo hlasuje mimo zasedání schůze tzv. hlasování per rollam dle odst. 7.9 tohoto článku.

7.3 Valnou hromadu svolává statutární orgán pozvánkou s　uvedením programu zasedání doručenou k　rukám členů spolku prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo e-mailem i bez zaručeného elektronického podpisu a uveřejněním na internetových stránkách spolku, jsou-li zřízeny. Pozvánku na zasedání valné hromady rozešle statutární orgán členům spolku minimálně patnáct (15) dnů přede dnem konání. Nejméně týden přede dnem konání valné hromady umožní svolavatel členům spolku nahlédnout do podkladů pro zasedání, a to odesláním na e-mail, zasláním prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo zveřejněním v　sídle spolku nebo na jeho internetových stránkách, jsou-li zřízeny.

7.4 Statutární orgán je oprávněn svolat i mimořádnou valnou hromadu spolku, a to nejpozději do deseti (10) dnů ode dne, kdy se o důvodu svolání mimořádné valné hromady dozví, nebo kdy obdrží písemnou žádost o svolání mimořádné valné hromady podepsanou minimálně jednou třetinou všech členů spolku (kvalifikovaná žádost). V kvalifikované　žádosti musí být uvedeny důvody pro svolání mimořádné valné hromady a návrh usnesení, které by valná hromada měla přijmout. V　případě obdržení kvalifikované žádosti je statutární orgán povinen zasedání valné hromady svolat. Při konání mimořádné valné hromady se obdobně použijí ustanovení o zasedání řádné valné hromady.

7.5 Zasedání valné hromady řídí předseda výboru a v　jeho nepřítomnosti místopředseda nebo jiný pověřený člen statutárního orgánu. Valná hromada na návrh výboru volí zapisovatele. O průběhu valné hromady se pořizuje zápis s　uvedením data a místa konání, kontroly usnášeníschopnosti, programu zasedání, přijatých usnesení a hlasování o nich. Zápis podepisuje předsedající a zapisovatel. K　zápisu se připojuje prezenční listina.

7.6 Valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomna/hlasuje-li per rollam nadpoloviční většina všech členů spolku. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných/per rollam hlasujících členů spolku oprávněných hlasovat. O bodech, které nebyly zařazeny na pořad zasedání, může valná hromada hlasovat pouze se souhlasem dvoutřetinové většiny přítomných členů spolku oprávněných hlasovat. Valná hromada spolku rozhoduje usnesením.

7.7 Není-li valná hromada usnášeníschopná, přeruší předsedající její zasedání na dobu minimálně jedné hodiny. Pokud valná hromada není usnášeníschopná ani po uplynutí doby přerušení, skončí předsedající po kontrole usnášeníschopnosti její zasedání a statutární orgán svolá náhradní valnou hromadu. Náhradní zasedání valné hromady se koná nejpozději do šesti (6) týdnů ode dne původního termínu zasedání, nejdříve však po dvaceti (20) dnech ode dne konání schůze původní. Pozvánky na náhradní zasedání valné hromady rozešle svolavatel nejdéle do deseti (10) dnů ode dne původního termínu zasedání. Z　pozvánky musí být patrné, že se jedná o náhradní valnou hromadu. Na pořad náhradního zasedání valné hromady musí být zařazeny záležitosti, které byly zařazeny na pořad zasedání původního. O záležitostech, které na pořad původního zasedání zařazeny nebyly, lze hlasovat pouze při splnění podmínek odstavce 7.6 věta čtvrtá tohoto článku.

7.8 Do působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodování o změně stanov, jakož i schvalování základního zaměření spolku, jeho hlavní a vedlejší činnosti, vymezení jeho cílů a účelu a jejich případných změn,

b) volba a odvolání členů výboru,

c) rozhodování o zrušení spolku s　likvidací, jmenování likvidátora a o vypořádání a účelovém určení likvidačního zůstatku a o přeměně spolku,

d) schvalování účetní závěrky,

e) rozhodování o vyloučení člena spolku,

f) rozhodování o uložení povinnosti členům spolku platit členské příspěvky nebo o jejím zrušení, jakož i rozhodování o výši a splatnosti členských příspěvků či jejich změně a způsobu rozúčtování.

7.9 Hlasování per rollam:

a) Valná hromada je v　souladu s　odst. 7.2 oprávněna hlasovat i mimo zasedání tzv. hlasováním per rollam. Hlasování per rollam se děje písemně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím elektronické pošty i bez zaručeného elektronického podpisu (odesláním vyplněného a podepsaného hlasovacího lístku např. ve formátu pdf.), případně osobním odevzdáním hlasovacího lístku s　potvrzením o převzetí. Za tímto účelem je každý člen spolku povinen sdělit statutárnímu orgánu své kontaktní údaje a tyto dle potřeby aktualizovat. Hlasy členů, které nejsou uděleny v　písemné formě, jsou neplatné.

b) V　případě hlasování per rollam rozešle statutární orgán členům spolku způsobem dle písm. a) návrhy usnesení, které by měla valná hromada přijmout, a zároveň stanoví dostatečnou lhůtu, ve které je možné zaslat statutárnímu orgánu připomínky a vyjádření k　rozeslaným návrhům. Po uplynutí lhůty dle předchozí věty statutární orgán doručená vyjádření zohlední při přípravě konečných znění návrhů usnesení a připomínky zapracuje, je-li to možné a jsou-li důvodné. K　nedůvodným připomínkám či k vyjádřením členů doručeným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

c) Statutární orgán následně rozešle všem členům valné hromady hlasovací lístky s návrhy konečných znění usnesení, o nichž má být hlasováno; takto rozeslané návrhy usnesení již nemohou být měněny. Zároveň členům spolku sdělí lhůtu, ve které je možné a nutné hlasovat. Lhůta nesmí být kratší než patnáct (15) dnů. Hlasuje se pro nebo proti návrhu usnesení anebo se lze hlasování výslovně zdržet a pro podmínky hlasování platí odst. 7.6 tohoto článku s　výjimkou jeho věty třetí. K　připojeným připomínkám či podmínkám se nepřihlíží. Výbor oznámí členům výsledek hlasování v　písemné formě dle písm. a) nebo jej zveřejní na internetových stránkách spolku, jsou-li zřízeny, nejpozději do patnácti (15) dnů ode dne uplynutí lhůty pro hlasování.

d) Není-li valná hromada při per rollam hlasování usnášeníschopná, může se konat náhradní hlasování per rollam. Při náhradním hlasování se hlasuje o původním návrhu usnesení v　nezměněném znění. Statutární orgán po uplynutí minimálně sedmi (7) dnů od zjištění, že valná hromada není usnášeníschopná, znovu rozešle členům konečná znění návrhů usnesení k　hlasování se stanovením termínu, ve kterém mají členové svůj hlas odevzdat. Při náhradním hlasování platí odst. 7.6 tohoto článku s　výjimkou jeho věty třetí.

8.1 Statutárním orgánem spolku je výbor, který je kolektivním orgánem.

8.2 Výbor spolku má pět (5) členů, kteří jsou voleni valnou hromadou ze členů spolku. Funkční období člena výboru tříleté. Opětovná volba je možná.

8.3 Výbor spolku volí ze svého středu a odvolává předsedu a dva místopředsedy výboru.

8.4 Zasedání výboru svolává předseda, a to nejméně jedenkrát ročně. O zasedání výboru se pořizuje zápis s　uvedením data a místa konání, programu jednání a přijatých usnesení. Zápis podepisuje předsedající a zapisovatel. Mezi zasedáními výboru organizují běžnou činnost spolku předseda, místopředseda či pověřený člen výboru.

8.5 Výbor je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Výbor rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. V　případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výboru a v　době jeho nepřítomnosti hlas místopředsedy. Výbor rozhoduje usnesením. Každý člen výboru má jeden hlas.

8.6 Do působnosti spolkového výboru náleží především:

a) jednání za spolek a zastupování spolku vůči třetím osobám či v　rámci členství spolku v　jiných právnických osobách,

b) svolávání a organizace valné hromady a hlasování členů spolku per rollam,

c) rozhodování o přijetí nových řádných členů spolku,

d) předkládání návrhů valné hromadě na vyloučení členů spolku,

e) vedení seznamu členů spolku,

f) ostatní záležitosti, které nejsou svěřeny valné hromadě, jakož i veškerá organizace činnosti spolku a jeho běžná správa (administrativní, právní, ekonomická aj.).

8.7 Funkce člena výboru končí zánikem členství ve spolku nebo uplynutím funkčního období. Funkce člena výboru dále zaniká odstoupením z　funkce oznámeným osobně na zasedání výboru či valné hromady nebo písemně na adresu sídla spolku. V　případě odstoupení zaniká funkce člena výboru uplynutím dvou (2) měsíců od dojití prohlášení o odstoupení, není-li v prohlášení uveden den pozdější nebo není-li před uplynutím této doby na místo odstupujícího člena výboru zvolen člen nový. Funkce člena výboru rovněž zaniká jeho odvoláním valnou hromadou i bez udání důvodu, a to s　účinností ke dni přijetí příslušného usnesení valné hromady.

8.8 V　případě poklesu počtu členů výboru kooptují zbývající členové výboru potřebný počet náhradních členů do nejbližšího zasedání řádné valné hromady, jež rozhodne o řádné volbě potřebného počtu členů výboru pro nové funkční období. Není-li takový postup možný, pracuje výbor do zasedání nejvyššího orgánu rozhodujícího o volbě nových členů ve sníženém počtu. Klesne-li počet členů výboru pod polovinu, svolají zbývající členové výboru mimořádnou valnou hromadu dle článku VII odst. 7.4 stanov.

8.9 Výbor vede seznam všech členů spolku s　uvedením jejich jména či názvu, data narození, resp. identifikačního čísla, adresy bydliště či sídla a kontaktního údaje (e-mail) včetně obdobných údajů o zástupci právnické osoby. Seznam členů spolku je neveřejný a nahlížet do něj mohou pouze členové spolku, a to na žádost adresovanou výboru. Zveřejnit může spolek pouze prostý jmenný seznam členů bez uvedení identifikačních a kontaktních údajů.

8.10 Jednání za spolek: Za spolek je oprávněn jednat ve všech věcech výbor, a to předseda nebo každý z místopředsedů výboru samostatně. Podepisování se děje tak, že k　nadepsanému názvu spolku připojí svůj podpis předseda nebo místopředseda výboru.

9.1 Spolek získává finanční prostředky na svou činnost a hospodaří tzv. samofinancováním, tj. zejména získáváním finančních prostředků od osob soukromého i veřejného práva (např. sponzorské dary, dotace, granty), jakož i od členů spolku ve formě členských příspěvků nebo z　výnosů z　vlastní činnosti.

9.2 Spolek vede účetnictví v　souladu s　příslušnými právními předpisy. Veškeré poskytnuté či přijaté finanční prostředky musí být řádně vyúčtovány. Valná hromada spolku schvaluje účetní závěrku.

10.1 O zrušení spolku s　likvidací a o vypořádání a účelovém určení likvidačního zůstatku, jakož i o jmenování osoby likvidátora rozhoduje valná hromada. Po zrušení spolku valnou hromadou se provede likvidace dle příslušných ustanovení zákona. Likvidátora jmenuje valná hromada dle návrhu spolkového výboru. Likvidátorem může být i člen výboru spolku.

10.2 V　případě zrušení spolku s　likvidací rozhodne valná hromada o vypořádání likvidačního zůstatku, a to tak, aby byl likvidační zůstatek převeden na právnickou osobu s　obdobným účelem a cíli jako jsou účel a cíle spolku, nebo aby byl mezi takové právnické osoby rozdělen.

Právní poměry spolku, jakož i veškeré právní poměry jeho členů a jejich práva a povinnosti se řídí těmito stanovami a právními předpisy České republiky, zejména pak zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V　Praze, dne 21. září 2016