INTERNATIONAL ASSOCIATION OF MUSIC LIBRARIES, ARCHIVES
AND DOCUMENTATION CENTRES (IAML)

ASSOCIATION INTERNATIONALE DES BIBLIOTHEQUES, ARCHIVES ET CENTRES
DE DOCUMENTATION MUSICAUX (AIBM)

INTERNATIONALE VEREINIGUNG DER MUSIKBIBLIOTHEKEN, MUSIKARCHIVE
UND MUSIKDOKUMENTATIONZENTREN (IVMB)
 

ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ
HUDEBNÍCH KNIHOVEN, ARCHIVŮ A DOKUMENTAČNÍCH STŘEDISEK
Aktuality

 O nás

Zpracování

Studie a prezentace

 Adresáře
hudebních knihoven

Různé

Kontakty


Poslední aktualizace
29.9. 2011

O italské hudební literatuře a nové italské muzikologické produkci v úseku knihovny Hudebně-historického oddělení Českého muzea hudby v Praze

Kateřina Maýrová, České muzeum hudby v Praze

Hlavní soubor - jádro knihovního fondu Hudebně-historického oddělení (HHO) Českého muzea hudby v Praze tvoří tituly, získané na základě průběžné akviziční činnosti, tj. jako dary, povinné výtisky, koupě a výměny za mikrofilmy.

V současné době (6/2007) tento komplex obsahuje celkem cca 20 000 hudebních publikací, nejrůznějšího tématického záběru a psaných v nejrůznějších národních jazycích, kde je vedle češtiny nejvíce zastoupena němčina, angličtina, francouzština, italština a ruština.

Z hlediska oborové systematiky tu převažuje všeobecná hudební literatura, zaměřená na evropskou a zejména českou hudebněhistorickou problematiku, zahrnující období od počátků dějin hudby až po dobu současnou, s pochopitelnou převahou knižní produkce 20. století.

Značné procento zaujímá hudební literatura o hudebních nástrojích, o jednotlivých skladatelských osobnostech a skladebných druzích a formách, početně jsou zastoupeny i tématické katalogy jednotlivých hudebních sbírek.

V rámci výše uvedeného knihovního celku představuje velice zajímavý soubor tzv. italská knihovna1, kterou České muzeum hudby získalo v průběhu 70. a 80. let darem od italských nakladatelů a Italského kulturního střediska v Praze.

Italská knihovna představuje samostatně zkatalogizovaný soubor italské muzikologické produkce o 271 knižních titulech, pocházejících z let 1950 až 1981.

K zajímavým titulům z tohoto fondu kromě hudebních lexik a speciální verdiovské a pucciniovské literatury bezpochyby patří i v italštině vydané spisy a publikace významného německého hudebního sociologa, filosofa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969).2

Z hlediska předmětového odlišení lze v italské knihovně globálně rozlišit přibližně 13 oblastí, které se dotýkají následující hudební problematiky:

  1. všeobecných dějin hudby (např. Abbiati, Franco: Storia della musica. Milano 1967. Capri, Antonio: Storia della musica. Como 1969-1971.).
  2. jednotlivých časových a slohových období italské hudební historie (např. Gallico, Claudio: L' eta dell' Umanismo e del Rinascimento. Torino 1978. Casini, Claudio: L' Ottocento II. Torino 1978. L' ars nova italiana del trecento. Certaldo 1970 nebo Luisi, Francesco: Del cantar a libro. La musica vocale di Rinascimento. Torino 1977.).
  3. hudebních monografií o vedoucích reprezentantech italské hudby (např. Rinaldi, Mario: Arcangello Corelli, Milano 1953, Allorto, Riccardo: Le sonate per pianoforte di Muzio Clementi. Firenze 1959. Zanolini, Bruno: Luigi Dallapiccola. La conquista di un linguaggio (1928-1941). Padova 1974. Bonaccorsi, Alfredo: Giacomo Puccini e i suoi antenati. Milano 1950. Siciliano, Enzo: Puccini. Milano 1976. Rognoni, Luigi: Rossini. Torino 1977. Ghislanzoni, Alberto: Gaspare Spontini. Roma 1951. Marchesi,Gustavo: Giuseppe Verdi. Torino 1970. Giazotto, Remo: Giovan Battista Viotti. Milano 1956.).
  4. hudební literatury o dějinách italské opery (např. Gatti, Carlo: Il Teatro alla Scala. Milano 1964. Muraro, Maria Teresa: Venezia e il Melodramma nel Seicento. Firenze 1976. Muraro, Maria Teresa: Venezia e il Melodramma nel Settecento. Firenze 1978. Barblan, Guglielmo - Basso, Alberto: Storia dell' Opera. Torino 1977. Mila, Massimo: Il melodramma italiano dell' Ottocento. Torino 1977. Mariani, Renato: Verismo in musica e altri studi. Firenze 1976. Solerti, Angelo: Le Origini del Melodramma. Bologna 1969.).
  5. hudebních lexik a encyklopedií (např. de Candé, Roland: Dizionario dei musicisti. Milano 1969. de Candé, Roland: Dizionario di Musica. Milano 1978. Sartori, Claudio: Dizionario degli editori musicali italiani. Firenze 1978.).
  6. literatury o hudebních nástrojích, jejich vývoji, stavbě a o dějinách instrumentální hudby (např. Casella, Alfredo: Il Pianoforte. Milano 1978. Dalla Libera, Sandro: L' Organo. Milano 1956. Mariani, Ettore: Nel mondo della liuteria italiana, Savona 1972. Martinotti, Sergio: Ottocento strumentale italiano. Bologna 1972. Lunelli, Renato: L' arte organaria del Rinascimento in Roma e gli organi di S. Pietro in Vaticano dalle origini a tutto periodo frescobaldiano. Firenze 1958. Sartori, Claudio: Bibliografia della musica strumentale italiana. Firenze 1968.).
  7. pojednání o jednotlivých hudebních sbírkách (např. Arnese, R.: I codici notati della Biblioteca Nazionale di Napoli. Firenze 1957. Cesari, Gaetano - Fano, Fabio: La Capella Musicale del Duomo di Milano. Milano 1956.).
  8. hudebních tématických katalogů (např. Caselli, Aldo: Catalogo delle opere liriche pubblicate in Italia. Firenze 1969. Sartori, Claudio: Giacomo Carissimi. Catalogo delle opere attribuite. Milano 1975.).
  9. literatury z oblasti hudební estetiky, sociologie a filosofie hudby, hudební sémiotiky (např. Fubini, Enrico: L' estetica musicale dall' antichita al settecento. Torino 1976. Fubini, Enrico: Musica e linguaggio nell' estetica contemporanea. Torino 1973. Adorno, Theodoro W.: Filosofia della musica moderna. Torino 1975. Adorno, Theodoro W.: Introduzione alla Sociologia. Torino 1971. Stefani, Gino: Introduzione alla semiotica della musica. Palermo 1976. Cardine, Eugene Dom.: Semiologia Gregoriana. Roma 1968.).
  10. literatury o dějinách konzervatoří, hudebních ústavů, divadel a nakladatelství (např. Basso, Alberto: Il Conservatorio di Musica „Giuseppe Verdi“ di Torino. Torino 1971, Rinaldi, Mario: Il Conservatorio di Musica „Santa Cecilia“ di Roma. Roma 1975. Sartori, Claudio: Casa Ricordi 1808-1958. Milano 1958. Gatti, Carlo: Il Teatro alla Scala. Nella storia. Milano 1964. Lotti, Giorgio - Radice, Raul: Teatro alla Scala. Milano 1977.).
  11. literatury o populární hudbě a jazzu (např. Cogno, Enrico: Jazz inchiesta Italia. Bologna 1971 nebo Polillo, Arrigo: Jazz. Verona 1975.).
  12. literatury etnomuzikologické (např. L' Etnomusicologia in Italia. Palermo 1975.Bellorini, Egidio: Canti Popolari Amorosi. Bologna 1968. Leydi, Roberto: I canti popolari italiani. Milano 1973).
  13. literatury hudebně-pedagogické (např. Allorto, Riccardo - d' Agostino Schnirlin, Vera: La moderna didattica dell' educazione musicale in Europa. Milano 1977 nebo Zanettovich, B. e R.: Guida all' Educazione musicale. Torino 1975.).

K novým přírůstkům italské muzikologické literatury v hudební knihovně ČMH, která již není součástí výše uvedeného souboru tzv. italské hudební knihovny, lze zájemce o studium upozornit na následující tituly:

  1. Llorens, José: Le opere musicali della cappella Giulia (I. Manoscritti e Edizioni fino al '700). Citta del Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana 1971. (signatura: H - IV F 270)
  2. Degrada, Francesco: Andrea Gabrieli e il suo Tempo. Atti del Convegno Internazionale, Venezia 16.-18. Settembre 1985. Leo S. Olschki Editore, Firenze 1987. In: Studi di Musica Veneta 11. (signatura: H - II B 233)
  3. Gambassi, Osvaldo: Il Concerto Palatino della Signoria di Bologna. Cinque Secoli di Vita Musicale a Corte (1250 - 1797). Leo S. Olschki Editore, Firenze 1989. (signatura: H - II C 112)
  4. Brumana, Biancamaria - Ciliberti, Galliano: Orvieto. Una Cattedrale e la sua musica (1450-1610). Leo S. Olschki Editore, Firenze 1990. In: Historiae Musicae Cultores - Biblioteca LVIII. (signatura H - II F 564)
  5. Ferrarese, Francesca - Gallo, Cristina: Il fondo musicale della Biblioteca Capitolare del Duomo di Treviso. Edizioni Torre d' Orfeo, Roma 1990. (signatura H - II F 565)
  6. Sartori, Claudio: I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800. Catalogo analitico con 16 indici. Cuneo, Bertola and Locatelli Edit. 1990-1992. vol. 1.: A - B 1990, vol. 2.: C - D 1990, vol. 3.: E - K 1991, vol. 4.: L - Q 1991, vol.: 5.: R - Z 1992, Indici 1.: 1993, Indici 2.: 1994. (signatura: H - III A 276/1-7)
  7. Brumana, Biancamaria - Ciliberti, Galliano: Musica e Musicisti nella Cattedrale di S. Lorenzo a Perugia (XIV - XVIII secolo). Leo S. Olschki Editore, Firenze 1991. (signatura: H - II D 169)
  8. Mischiati, Oscar e Russo, Paolo: La cappella musicale nell' Italia della Controriforma. Atti del Convegno internazionale di studi nel 4. Centenario di fondazione della Cappella Musicale di S. Biagio di Cento, Cento 13.-15. 10. 1989. Leo S. Olschki Editore, Firenze 1993. In: Quaderni della Rivista Italiana di Musicologia 27. (signatura: H - II F 566)
  9. Passadore, Francesco - Rossi, Franco: San Marco. Vitalita di una Tradizione. Il fondo musicale e la Cappella dal Settecento ad oggi, Tomo I.-IV. Edizioni Fondazione Levi, Venezia 1994-1996. In: Studi Musicologici - Serie III. (signatura: H - VI B 120/1 - 4)
  10. Bolcato, Vittorio: Leone Leoni e la Musica a Vicenza nei Secoli XVI-XVII. Catalogo Tematico, Edizioni Fondazione Levi. Venezia 1995. In: Studi Musicologici - Serie III. (signatura: H - VI B 53)
  11. Bibliografia Nazionale Italiana. Musica a stampa. Recupero pre 1995. In: Biblioteca nazionale centrale di Firenze. Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche, Copyright ICCU 1997 - Produzione e diffusione: Editrice Bibliografica Viale V. Veneto, Milano 1997. (signatura: H - III F 353)
  12. Gambassi, Osvaldo: „Pueri cantores“ nelle Cattedrali d' Italia tra Medioevo e Eta Moderna. Le scuole eugeniane: scuole di canto annesse alle cappelle musicali. Leo S. Olschki Editore. Firenze 1997. In: Historiae Musicae Cultores - Biblioteca LXXX. (signatura: H - II F 250)
  13. Quaranta, Elena: Oltre San Marco. Organizzazione e prassi della musica nelle chiese di Venezia nel Rinascimento. Leo S. Olschki Editore. Firenze 1998. In: Studi di Musica Veneta 26. (signatura: H - II C 2)
  14. Besutti, Paola: L' Oratorio musicale Italiano e i suoi contesti (Secc. XVII - XVIII). Atti del convegno internazionale Perugia, Sagra Musicale Umbra, 18.-20. Settembre 1997. Leo S. Olschki Editore. Firenze 2002. In: Quaderni della Rivista Italiana di Musicologia 35. (signatura: H - VI E 224)
  15. del Silenzio, Ruggero: Bibliografia delle Opere dei Musicisti Bresciani pubblicate a stampa nei secoli XVI e XVII. Opere in antologie. Tomo I.-III. Leo S. Olschki Editore. Firenze 2002. In: Biblioteca di Bibliografia Italiana CLXXIII. (signatura: H - III E 400/1-3)
  16. Luzzi, Cecilia: Poesia e musica nei Madrigali a cinque voci di Filippo di Monte (1580-1595). Leo S. Olschki Editore. Firenze 2003. In: Historiae Musicae Cultores XCII. (signatura: H - VI E 292)
  17. Sessa, Andrea: Il Melodramma Italiano 1861-1900. Dizionario Bio - Bibliografico dei compositori. Leo S. Olschki Editore. Firenze 2003. In: Historiae Musicae Cultores XCVII. (signatura: H - H - VI E 225)
  18. della Seta, Fabrizio - Marvin, Roberta Montemorra - Marica, Marco (ed.): VERDI 2001. Atti del Convegno internazionale, Tomo I - II, Parma-New York-New Haven, 24. gennaio-1. febbraio 2001, Leo S. Olschki Editore. Firenze 2003. In: Historiae Musicae Cultores XCIV. (signatura: H - III E 401/1-2)
  19. della Seta, Fabrizio - Ricciardi, Simonetta (ed.): Vincenzo Bellini. Verso l' Edizione Critica. Atti del Convegno internazionale, Siena, 1.-3. giugno 2000. Leo S. Olschki 2004. In: Chigiana XLV. (signatura: H - VI E 257)

Poznámky:

[1] O italských hudebních pramenech, dochovaných na území Čech i Moravy, od l6. do 1. pol. 19. stol., včetně starých tisků a libret, pojednávají např. následující práce (kde je uvedena i další literatura k tomuto tématu):
Hálová, Kamila - Mikuláš, Jiří: Le fonti musicali italiane del Settecento e della prima meta dell' Ottocento in Boemia e Moravia. In: Le Fonti Musicali in Italia, Studi e Ricerche 6/1992, separátní tisk, vydaný péčí Societa Italiana di Musicologia a Comitato Nazionale Italiano Musica/UNESCO, 1992 nebo Maýrová, Kateřina: I „Cori Spezzati“ nelle Terre Ceche tra il XVI e il XVII Secolo, le Fonti e i Modelli Ispiratori Italiani: Il Repertorio Italiano dei „Cori Spezzati“ conservato in Boemia. Separátní tisk ze sborníku „Italia e Boemia nella Cornice del Rinascimento Europeo“, a cura di Sante Graciotti. Leo S. Olschki Editore. Firenze, 1999.

[2] Viz heslo Adorno, Theodor Wiesengrund. In: The New Grove Dictionary of Music and Musicians, edited by Stanley Sadie, Macmillan Publishers Limited, London-Washington-Hong-Kong 1980.