Národní knihovna ČR pokročila v roce 1998 v mnoha významných oblastech. Bylo dosaženo řady dobrých výsledků, a to přesto, že dominujícím vnějším vlivem byla ekonomická nejistota projevující se nedostatkem prostředků na služby i na investice.
Dodatečně přidělená účelová dotace ve výši 15 milionů Kč na nákup literatury pomohla překlenout kritické období v této oblasti, dokonce se ve srovnání s předchozími lety zvýšil přírůstek zahraniční literatury. Situace však zůstala i nadále kritická, neboť finanční poddimenzování oblasti doplňování knihovních fondů je ve srovnání s průměrnou vědeckou knihovnou ze zemí EU stále asi sedminásobné.
Ve zpracování dokumentů nově získaných do fondů Národní knihovny se v roce 1998 podařilo zcela odstranit letitý skluz ve jmenném i věcném zpracování knih. Zásadním mezníkem je zpřístupnění všech hlavních katalogů Národní knihovny v elektronické podobě (cca 5 milionů záznamů) pro místní uživatele v Klementinu i pro vzdálené uživatele prostřednictvím internetu. I další databáze Národní knihovny a Souborný katalog ČR zaznamenaly rozvoj.
Úroveň služeb čtenářům se zvýšila zahájením provozu automatizovaného výpůjčního systému. Kromě toho byl připraven prostor pro nové Referenční centrum, které po otevření v roce 1999 bude zprostředkovávat přístup k mimoknihovním informačním zdrojům.
Významnými organizačními a koncepčními proměnami prochází i nadále oblast ochrany a organizace knihovních fondů.
Důležitou stránkou činnosti a usilování Národní knihovny je meziknihovní spolupráce a součinnost s kulturními a informačními organizacemi, ať už domácími či mezinárodními, na niž knihovna klade zvláštní a trvalý důraz přes všechny obtíže finanční a kapacitní.
Nicméně je třeba zdůraznit, že mnoha dobrých výsledků se podařilo dosáhnout a řadu činností bylo možno udržet jen díky speciálním grantovým prostředkům a finančním darům, zatímco nedostatek rozpočtových prostředků provozních i investičních přinutil knihovnu výrazně snížit stav obsazených pracovních míst, zastavit přípravné práce na rekonstrukci Klementina i na závěrečné fázi budování počítačové sítě. Odložit bylo třeba i podstatnou obnovu základního knihovnického informačního systému.
Postupné personální redukce, jimiž Národní knihovna prošla v uplynulém období, již dávno překročily hranici pouhého útlumu či zastavení některých neprofilových a nadstavbových činností a nyní již způsobují či perspektivně přinesou vážné problémy v oblasti činností statutárních. K tomu přistupují problémy kvalitativní: knihovna získává jen obtížně odborníky s odpovídající kvalifikací, proto vázne pravidelná personální obměna, nadměrně se zvyšuje průměrný věk zaměstnanců a do určité míry chybí nutná flexibilita při přijímání změn v organizaci práce i při přechodu na práci s novými technologiemi. Nízké mzdové ohodnocení a vysoké nároky na kvalifikaci i pracovní nasazení v přímém styku s veřejností ve sféře služeb tento problém celé knihovny ještě znásobují. Navíc se nedaří personálně zajišťovat nové činnosti, které vznikají v návaznosti na řešení programů výzkumu a vývoje především v oblasti výroby (digitalizace) a zpřístupnění elektronických dokumentů.
Pro další strategii naplňování svého poslání a rozvoje činnosti formulovala Národní knihovna na léta 1999-2003 pět stěžejních výzkumných záměrů a přihlásila je do centrální evidence Rady vlády ČR. Jsou to:
I když není jisté, že od roku 1999 budou moci být tyto záměry v plné výši naplňovány plánovanými finančními prostředky, v každém případě se stávají součástí strategie rozvoje knihovny na další období. Ta byla pod názvem Strategie rozvoje v letech 1999-2003 v první verzi zpracována a předložena Radě Národní knihovny k posouzení. Rada vyslovila se základními liniemi rozvoje souhlas.
O stránku zpět Obsah O stránku vpřed