Národní knihovna se i nadále intenzivně věnovala mezinárodní spolupráci. Podařilo se uskutečnit relativně mnoho užitečných zahraničních pracovních cest. Kromě již popsaných odborných kontaktů hostila Národní knihovna Konferenci ředitelů evropských národních knihoven CENL (Conference of European National Librarians).
Zástupci Národní knihovny aktivně pracují v orgánech IFLA (zastoupení v Standing Committee for Bibliography) a UNESCO (členství v International Advisory Committee a Sub-Committee on Technology programu UNESCO Paměť světa). Zástupce Národní knihovny se též zúčastnil v rámci delegace ČR pravidelného zasedání Mezivládní rady pro Všeobecný informační program UNESCO, knihovna se aktivně zúčastnila významných mezinárodních akcí jako je IFLA, CENL, LIBER, ABDOS a další.
Národní knihovna se aktivně zapojila jako spoluřešitel do dvou programů Telematiky pro knihovny Evropského společenství, a to LIBECON 2000 (databáze knihovnických statistik) jako koordinátor zemí střední a východní Evropy a MASTER, který fakticky zahajuje v roce 1999 (celoevropská databáze informací o rukopisech); zástupce Národní knihovny byl pověřen vedením pravidelného workshopu ELAG (European Library Automation Group) v oblasti digitalizace. Národní knihovna ČR se též jako jedna z mála národních knihoven zapojila do programu rozvoje iniciovaného skupinou zemí G7 pod názvem Bibliotheca Universalis, jenž si klade za cíl postupné vybudování světové digitální knihovny. Kromě toho pokračuje úspěšně smluvní spolupráce se světovou databází OCLC.