Uplynulý rok znamenal pro sféru služeb několik nových skutečností, které by v bu-doucnu měly významně ovlivnit vnímání knihovny uživatelskou veřejností:
Automatizovaný výpůjční systém
Dne 31. srpna 1998 byl uveden do provozu automatizovaný výpůjční systém.
Do konečné fáze vstoupily přípravné a rekonstrukční práce na zřízení Referenčního centra Národní knihovny ČR.
Úsporná opatření v oblasti personálního zabezpečení se dotkla také služeb a vyvolala omezení rozsahu provozních hodin pro veřejnost.
Referenční centrum NKModul Circulation automatizovaného knihovnického systému ALEPH (dále CI) je koncipován pro jiný typ knihoven (univerzitní knihovna s volným výběrem, kde většina výpůjček je poskytována absenčně), než je Národní knihovna. Zprovoznit CI znamenalo překonat tento nedostatek a navíc se ještě vyrovnat s malým objemem zpracovaných knihovních fondů včetně údajů o knihovních jednotkách. Odbor služeb proto přijal řešení, při kterém byla kompletně přeorganizována cesta vyřízení objednávky pro čtenáře. Do této linky vyřízení požadavku musela být zakompo-nována retrospektivní konverze živého knihovního fondu (REŽIFO), tzn., že do doby nutné k vyřízení požadavku čtenáře musel být rovněž zahrnut čas potřebný ke zpracování záznamu do báze, aby mohl být automatizovaně zaevidován jako výpůjčka pro konkrétního čtenáře. Po testování linky vyřízení požadavku bylo rozhodnuto o částečném zprovoznění CI pouze pro absenční půjčování, což zatím čtenářům neumožňuje objednávání přímo z OPAC - stále je ještě třeba vyplňovat zjednodušenou papírovou objednávku.
Evidence čtenářů byla v rámci CI plně automatizována a po zahájení provozu CI obdrželi všichni registrovaní čtenáři nový průkaz vybavený čárovým kódem. Přechod na nový systém půjčování se rovněž projevil ve změnách v Knihovním řádu NK ČR a v ceníku služeb. Pro plynulejší přechod musela knihovna v letních měsících zastavit absenční půjčování. Přes drobné obtíže bylo zprovoznění CI zvládnuto úspěšně, také uživatelé knihovny přistoupili s pochopením k prodloužení lhůty na vyřízení požadavku o dobu nutnou na REŽIFO. Další kroky v plné automatizaci výpůjčního systému budou následovat poměrně rychle a v průběhu roku 1999 budou již moci čtenáři objednávat veškeré dokumenty zpracované v OPAC automatizovaně.
Do báze uživatelů bylo v letních měsících uloženo cca 23 000 záznamů, v průběhu provozu CI bylo vystaveno více než 12 000 nových čtenářských průkazů vybavených čárovým kódem, prostřednictvím CI bylo realizováno téměř 22 000 absenčních výpůjček, vygenerováno 2500 upomínek a uskutečněno 1500 rezervací na momentálně půjčená díla, z nichž byla následně polovina půjčena jako nová výpůjčka.
Statistické ukazatele služebOdbor služeb připravil v roce 1997 ideový záměr na zřízení Referenčního centra jako čtenářského prostoru, kde budou soustředěny informace o zdrojích mimo fondy Národní knihovny a bude zde k nim umožněn přístup všemi dostupnými cestami (klasické zdroje, báze na CD-ROM, internet, online báze dat) s přímou vazbou na poskytnutí primárního dokumentu nebo jeho kopie prostřednictvím meziknihovních služeb. V uplynulém roce byl vytypovaný prostor velkoryse rekonstruován tak, aby v prvních měsících roku 1999 mohlo být Referenční centrum představeno veřejnosti.
Přípravné práce si vyžádaly rovněž organizační změny v odboru služeb. Bylo vytvořeno nové oddělení referenčních a meziknihovních služeb, které do sebe pojalo náplň oddělení meziknihovních služeb a oddělení bibliografických informací a dále systematicky připravovalo náplň Referenčního centra. V této souvislosti byl rovněž konstituován referát rozvoje služeb, který se však dosud nepodařilo uspokojivě personálně obsadit.
Výkony v oblasti přímých služeb proti extrémnímu roku 1997 stagnovaly. Počet registrovaných čtenářů se udržel na vysoké úrovni předchozích let, ale vlastní návštěvnost proti předchozímu roku poklesla, což bylo zřejmě způsobeno výrazným omezením letního provozu knihovny, dalšími postupujícími rekonstrukčními pracemi v prostorách služeb i znovuotevřením ústřední budovy Městské knihovny v Praze, jejíž funkce Národní knihovna po dobu dvou let v mnoha oblastech suplovala. Předpoklad, že otevření nové Městské knihovny významněji ovlivní výši návštěvnosti a využívanosti Národní knihovny, se však nepotvrdil.
Pozitivní trend se projevuje v úspěšnosti objednávky čtenářů, kdy v roce 1998 bylo sice podáno méně objednávek než v roce 1997, ale naopak se zvýšila úspěšnost vyřízení požadavku téměř na 80 %; bylo tak kladně vyřízeno nejvíce čtenářských požadavků v devadesátých letech. Mezi trvale rostoucí ukazatele patří již tradičně požadavky na meziknihovní služby, kde zejména trend růstu zájmu o zahraniční literaturu je hrozivý: oproti době na přelomu devadesátých let se zájem o tuto službu zvýšil pětkrát. Tento fakt může na jedné straně svědčit obecně o zvýšeném zájmu o zahraniční literaturu a vyšší dostupnosti informací o ní, na druhé straně je jistě příčinou také nepříznivý fakt, že zahraniční literatura je finančně nedostupná a její doplňování do fondů českých knihoven je velmi nedostatečné. Pokud bude tento trend pokračovat, knihovna nebude schopna finančně pokrýt tuto službu a bude muset zvýšit finanční spoluúčast čtenářů na hrazení nákladů na mezinárodní meziknihovní služby. Struktura požadavků na zahraniční literaturu v meziknihovních službách bude předmětem zkoumání, aby knihovna mohla odpovědně a konkrétně upozornit na nedostatky v doplňování zahraniční literatury ve vlastních fondech i ve fondech jiných českých knihoven.
Trvalý růst výkonů charakterizuje i reprografické služby; ty knihovna poskytuje dodavatelsky i v samoobslužném režimu. Odbor služeb nově upravil poskytování reprografických služeb s akcentem na ochranu knihovních fondů, což přineslo i značné úpravy cen poskytovaných služeb. Nová opatření sledovala rovněž snížení intenzity kopírování na samoobslužných kopírovacích přístrojích, tento záměr se však nenaplnil, i když strmý růst výkonů z roku 1997 se podařilo mírně zbrzdit.
Pracoviště služeb knihovny, která nejsou soustředěna v odboru služeb, byla v zásadě ovlivňována stejnými faktory jako základní služby. Oddělení periodik završilo svou transformaci, studovna časopisů nabízí v současnosti pouze nejnovější vrstvu periodik, ostatní vázané noviny a časopisy byly z příručního fondu převedeny do centrálního skladiště knihovních fondů. Rovněž volný výběr periodik byl přestavěn podle MDT v souvislosti s jednotnou koncepcí stavění příručních fondů a knihoven celé Národní knihovny. Vysoký trend využívanosti byl udržen ve studovně rukopisů a starých tisků. Rostoucí počty badatelů a prezenčních výpůjček byly ovlivněny několika granty pro badatelská pracoviště, která pro svou práci potřebují zejména fondy soustředěné v tomto oddělení. Služby poskytované hudebním oddělením kladně ovlivnila rekon-strukce, která umožnila oddělit od sebe studijní a služební prostory. Očekávané snížení zájmu o služby studovny po znovuotevření Městské knihovny nenastalo, pouze se snížil zájem o poskytování zvukových dokumentů k poslechu.
Studovna Slovanské knihovny prošla náročnou rekonstrukcí a nyní nabízí čtenářům komfortnější místa ke studiu i volný výběr cca 15 000 nejfrekventovanějších svazků. Uzavření studovny i příprava volného výběru poněkud negativně ovlivnily návštěvnost Slovanské knihovny i počty výpůjček. Slovanská knihovna provozuje již déle než jeden rok automatizovaný výpůjční systém a v této souvislosti zpracovala téměř 5000 svazků v rámci REŽIFO.
Snížený zájem o služby poskytované Knihovnou knihovnické literatury, která je využívána zejména knihovníky a studenty knihovnictví, byl důsledkem provozních omezení vynucených přípravou na automatizovaný výpůjční systém, ale i pohybů a trendů v samotné knihovnické profesi. Knihovna knihovnické literatury je posledním pracovištěm knihovny, které poskytuje absenční výpůjčky, ač dosud nemá v provozu automatizovaný výpůjční systém. Přípravné práce však postoupily již natolik, že systém bude moci být zprovozněn v roce 1999. Báze byly převedeny do systému ALEPH, veškerý knihovní fond studovny byl vybaven čárovými kódy a do báze byly zaznamenány statusy exemplářů.