V rámci signování bylo v roce 1998 zpracováno 77 909 knihovních jednotek, z toho 29 750 pro NKF. Jedná se o mimořádný objem na hranici možností personálních kapacit a výpočetní techniky související s podílem odboru správy a ochrany fondů na likvidaci skluzů v lince zpracování. Zvýšený objem signování byl většinou řešen na úkor provádění pravidelných revizí. V roce 1998 byla zahájena linka signování speciálních dokumentů a připravována linka signování periodik. U signatur 9, 15, Angl, G, H byla zahájena generální revize. Do oddělení rukopisů a starých tisků byla formálně převedena velká část starých tisků uložených v současné době ve skladišti Fantovka (sign. 1-22). Před zahájením automatizovaného výpůjčního procesu byla provedena urychlená aktualizace studijního fondu. V rámci racionálního uložení fondů byly realizovány přesuny signatur 55, Kand, Dipl, Diss D, 54 M, Pd, Un, Za-Zd, Diss Vol.
Kromě vnitřních přesunů byly přestěhovány rezervní fondy z Nučic do Centrálního depozitáře v Hostivaři, kde byla provedena očista, a do Neratovic. Části fondů bývalé Ústřední ekonomické knihovny byly přestěhovány z Nučic do Hostivaře a byly provedeny přesuny ve Slovanské knihovně.
Do vazby bylo zadáno celkem 27 177 knihovních jednotek. Díky přidělené částce téměř 3 000 000 Kč bylo možno redukovat část skluzů z minulých let. Pro vyrovnání skluzu bude třeba vynaložit obdobnou částku i v roce 1999. Předpokládáme, že teprve od roku 2000 náklady na vazbu poklesnou na roční objem přírůstku vyžadujícího ochrannou vazbu.
Ochrana fondůV oddělení knihovních fondů byli kromě zajišťování běžné expedice a zakládky zapracováni všichni pracovníci na ukládání čárových kódů do elektronického záznamu. Přednostně byly čárovými kódy vybaveny dokumenty studijního fondu.
Fond příručního skladiště oddělení periodik byl přestavěn a přesignován podle MDT a byl racionálněji uložen i s ohledem na jeho fyzickou ochranu. Časová hranice uložení fondu je po přesunu starších vázaných periodik do UKF 7 let zpětně, tj. od roku 1993 včetně. V příručním skladišti povinného výtisku jsou noviny a časopisy přístupné od roku 1996 včetně.
Ke konci roku byly v oddělení rukopisů a starých tisků definitivně postaveny všechny přesunuté historické fondy na signaturách 1-25, 37, 38, 66, 74 a dalších. Z trezorů byly vyčleněny všechny bibliofilie signatur Za-Zd a trezorová signatura L.
Kromě systematické mikrobiologické kontroly sbírek Národní knihovny a hromadné i individuální dezinfekce postižených částí byl testován nový přípravek Pregnolit ULTRA za účelem zjištění účinné koncentrace a vlivu na knižní materiály. Během celého roku bylo sledováno mikroklima úložných prostor a byla zpracována pravidla uložení novodobých nosičů, pokračovalo také řešení projektu výzkumu a vývoje Zlepšení kvality mikroklimatu... . Byl realizován průzkum stavu kožených vazeb u sign. 25 včetně ošetření vybraných svazků. Probíhalo také ověřování metod umělého stárnutí vazebních usní a pergamenů ve spolupráci s pracovištěm CRCDG v Paříži. Ve spolupráci s oddělením restaurování se uskutečnil výběr a testování lepidel vhodných k restaurování knižních vazeb. V oblasti barevných vrstev probíhaly ve spolupráci s restaurátory práce na identifikaci reálných vzorků a přípravné práce pro mikrochemické důkazové reakce pigmentů a pro další činnosti.
V oblasti restaurování pokračovaly jak komplexní zásahy, tak i ambulantní opravy, včetně pořízení fotodokumentace a zhotovení ochranných krabic. Velmi významnou součástí restaurátorských aktivit je průzkum fyzického stavu historických fondů. Pokračoval průzkum rukopisů a byl zahájen i průzkum starých tisků, v rámci kterého bylo prohlédnuto 4213 svazků, které byly rozděleny dle stavu a náročnosti oprav do tří skupin. Dalších 100 svazků bylo prohlédnuto v souvislosti s přípravami výstav a byl proveden průzkum stavu grafik, reprodukcí a fotografií vystavených v rizalitu Barokního sálu. Proběhl i zjišťovací průzkum stavu fotografických dokumentů v Národní knihovně a jejich uložení. Příprava výstav, včetně doporučení podmínek vystavení, zhotovení ochranných obalů, provedení ambulantních oprav a adjustace exponátů zabírá poměrně značnou část kapacit restaurátorů (Expo ´98, výstava k výročí UK v Karolinu, výstava na Novoměstské radnici, výstava Mistři a studenti Karlovy univerzity v Zrcadlové kapli). Oddělení restaurování spolupracuje s Vyšší odbornou školou restaurování a konzervačních technik v Litomyšli a Střední průmyslovou školou grafickou v Praze. Na pracovišti se uskutečňují stáže a exkurze našich i zahraničních odborníků.
V oblasti mikrofilmování a reprografických služeb byly realizovány požadavky uživatelů na mikrofilmy, zvětšeniny z mikrofilmů, reprodukce i xerokopie. Koncem roku vstoupila v platnost nová pravidla pro zhotovování kopií pro uživatele, která omezila možnosti čtenářů používat samoobslužné kopírovací přístroje v případě konzervačních fondů. To se projevilo znásobením požadavků, které musejí vyřizovat pracovníci knihovny. Současně bylo zahájeno půjčování mikrofilmů jako náhrady za poškozené noviny. I to mělo za následek zvýšení počtu požadavků na zhotovení kopií. Kromě služeb uživatelům se provádí fotodokumentace všech významných akcí Národní knihovny. Po doplnění technického vybavení je větší část prováděna v barvě. Mikrofilmování ohrožených, převážně novinových fondů pokračovalo v rámci řešení projektu výzkumu a vývoje Kramerius I. Pouze malá část kapacity pracoviště mohla být využita pro další instituce (Památník národního písemnictví, zahraniční knihovny). Ke zpracování byly předány do oddělení periodik následující uživatelské pozitivní kopie mikrofilmů: Bazar, Bohemia, Dnešek, Hlasatel, Jihočeské listy, Kritický měsíčník, Květy české, Květy, Plzeňské listy, Světozor, Venkov. Koncem roku byla zakoupena velkoformátová kamera DOKUMATOR DA 7, která umožní mikrofilmovat i některé tituly velkých rozměrů ze Slovanské knihovny. V roce 1998 bylo zhotoveno celkem 837 265 polí mikrofilmu všech tří generací, 18 747 zvětšenin z mikrofilmů, 352 033 xerokopií, 963 reprodukcí (negativy), 1832 reprodukčních zvětšenin, 1682 černobílých a barevných fotografií (reportáže, dokumentace pro restaurátory apod.).
Organizační změnyNově vytvořené oddělení péče o novodobé fondy provedlo vizuální kontrolu fyzického stavu včetně záznamu o mechanickém poškození u 4438 svazků periodik a zahájilo program jejich ukládání do speciálních ochranných desek vyráběných na pracovišti. Podobně bylo prohlédnuto 3200 běžných metrů sign. 54 D a 305 poškozených svazků monografií z 19. století uloženo v krabicích z nekyselé lepenky, které připravuje pracoviště vazby, spolu s paspartami apod. Pracovníci oddělení prováděli zkušební digitalizaci několika poškozených svazků na planetárním skeneru Minolta s cílem ověřit možnosti využití tohoto přístroje pro účely ochrany fondů. Pracoviště vazby interně zpracovalo přes 3500 svazků. Vyčištěno bylo na 11 000 běžných metrů knihovního fondu, s menší účastí dodavatelských prací.
Národní program ochrany fondůOrganizační změny byly zaměřené na ochranu fondů 19. a 20. století a na digitalizaci. Počátkem roku vzniklo oddělení péče o novodobé fondy, které zahájilo některé nové činnosti jako jsou průzkumy fondů, včetně výběru poškozených svazků na převazbu, mikrofilmování, digitalizaci a uložení v náhradních obalech. Vytvoření tohoto pracoviště je prvním opatřením zaměřeným na zastavení neustále se zhoršujícího fyzického stavu novodobých fondů knihovny, kterému v minulých desetiletích nebyla věnována téměř žádná odborná péče. Fondy utrpěly nejen špatným uložením (často na hromadách nebo v přepravkách), prudkými změnami teplot a vlhkosti, přímým slunečním svitem v některých skladištních prostorách, nadměrným znečištěním prachem, ale také neodbornou nebo nesvědomitou manipulací, transportem na nevhodných prostředcích apod. V rámci této změny byla převedena agenda zadávání externí vazby do oddělení organizace a revize fondů.
Nové oddělení digitalizace zastřešuje pracoviště vytvořená v rámci realizace projektů Výzkumu a vývoje a Rozvoje informační sítě veřejných knihoven. Dělí se na pracoviště přímé digitalizace vzácných historických fondů, které Národní knihovna provozuje společně s firmou Albertina icome Praha, a pracoviště digitalizace mikromédií. V obou případech je třeba zajišťovat velké množství organizační a koordinační práce, jako je indexace dokumentů, nákup, zprovozňování a evidence nových zařízení a vlastní chod pracovišť.
V rámci aktivit Národního programu ochrany fondů se Národní knihovna podílela na přípravě projektů zaměřených na záchranu a zpřístupnění ohrožených dokumentů prostřednictvím hybridní technologie mikrofilmování a následné digitalizace. Jde o program ochrany regionálních periodik Kramerius III, uskutečňovaný prostřednictvím společných projektů s Muzeem východních Čech a s SVK Plzeň, a program ochrany odborných a speciálních dokumentů Kramerius II, realizovaný ve společném projektu s Židovským muzeem. V případě schválení budou projekty využívat pracoviště Národní knihovny, která byla nově vybudována nebo doplněna v rámci realizace projektů Kramerius I a Digitalizace mikromédií. Další projekty byly připraveny ve spolupráci se Slovanskou knihovnou, z nichž se v roce 1999 realizuje projekt financovaný Grantovou agenturou ČR a Open Society Institute.
Koncepce ochrany fondůV roce 1998 pokračovalo také plnění úkolů v rámci projektů Kramerius I a Digitalizace mikromédií, které řeší problematiku reformátování ohrožených dokumentů. V Národní knihovně bylo vybudováno pracoviště skenování mikrofilmů včetně strukturování digitálních dokumentů ve formátu DOBM SGML a záznamu na CD-R média. Indexace dokumentů umožní jejich snadnější zpřístupňování i migraci digitálních dat na nová média v budoucnosti. Pracoviště by mělo být schopno digitalizovat většinu mikrofilmů zhotovených v Národní knihovně a výběr z dalších, zhotovených na mikrografických pracovištích veřejných knihoven.
Vedení knihovny se zabývalo několika významnými koncepčními materiály.
Koncepce vazby knih v Národní knihovně stanovila nové priority v této oblasti s ohledem na ostatní formy ochrany, především ochranné mikrofilmování a tzv. krabicový program. Součástí koncepce byl i harmonogram mikrofilmování a rozbor finančních požadavků na vazbu.
Projekt hromadné ochrany dokumentů tištěných na kyselém papíru shrnul výsledky průzkumů pracovníků OSOF, výsledky projektu Státního ústředního archivu v Praze zaměřeného na porovnání metod odkyselování a zkušenosti publikované v odbor-ném tisku. Ukazuje se, že jde o nejvýznamnější problém v oblasti ochrany fondů vůbec.
Návrh pracoviště digitalizace novodobých fondů se opírá zejména o využití planetárního skeneru pro digitalizaci poškozených svazků. Operativní náhrada svazku digitální kopií se jeví jako účinný nástroj zastavení dalšího poškozování dokumentů.
Základním koncepčním materiálem se stala Koncepce kategorizace, dislokace a ostrahy knihovních fondů. Jde o návrh změn v kategorizaci fondů sledujících efektivní ochranu unikátních konzervačních částí fondu, které dosud nejsou adekvátně chráněny, dále byly posouzeny možnosti skladování fondů a vyčísleny rezervy. Ukazuje se, že v roce 2005 budou zcela zaplněny skladovací kapacity v Klementinu, v CDH k této situaci dojde mezi lety 2008 až 2012. Současně byla navržena i opatření proti ztrátám knih ze skladišť (a nejen z nich), které postihují celistvost knižních sbírek.
Návrhy opatření v oblasti periodik řeší přemístění periodik do centrálního skladiště v Klementinu, uchovávání velkých formátů na pracovní chodbě, propagaci využívání mikrofilmů a účinné informování čtenářů o změnách a jejich příčinách a konečně i režim předávání mikrofilmovaných titulů do oddělení periodik ke zpracování.
O stránku zpět Obsah O stránku vpřed