Doplňování domácí literatury
Akviziční činnost v oblasti doplňování domácí literatury je již tradičně zaměřena na získávání povinných výtisků národní produkce. Funkce povinného výtisku je jedinečná a nezastupitelná; získané tituly jsou zařazovány do národního konzervačního fondu a do univerzálního knihovního fondu, jsou východiskem pro zpracování národní registrující bibliografie, která umožňuje sumarizaci statistických dat o vydávané knižní produkci v České republice.
Zákon č. 37/95 Sb. o neperiodických publikacích, který legislativně upravuje institut povinného výtisku, ukládá vydavatelům odevzdávat výtisky v úplnosti a včas. V praxi to však neznamená, že vydavatelé automaticky tuto povinnost plní. Metodická, konzultační a informační činnost Národní knihovny v této oblasti je stále běžnou denní skutečností. Objemná je i urgenční agenda, která kromě telefonických nebo osobních urgencí představuje ročně cca 1500 doporučených dopisů s žádostmi o dodání podstatně většího počtu titulů. Protože se situace v odevzdávání povinných výtisků výrazně nezlepšuje a urgence jsou nesmírně pracné, nákladné, mnohdy bezvýsledně opakované, knihovna využívá § 5, odst. 3 citovaného zákona, kterým se umožňuje udělení sankcí za porušení normy, a podává okresním úřadům žádosti o zahájení správních řízení o uložení pokuty za neodevzdávání povinných výtisků. V roce 1998 bylo takto podáno 15 podnětů (od účinnosti zákona jich bylo podáno celkem 23). Příprava podkladů je poměrně náročná a složitá, ale ukazuje se, že je to mnohdy jediný způsob, jak povinné výtisky pro fondy Národní knihovny získat (uložením pokuty není dotčena povinnost vydavatele příslušné výtisky odevzdat).
Výsledkem systematické akviziční práce je stoupající přírůstek titulů povinného výtisku.
Celkový počet titulů v roce 1998 byl 17 484 (v roce 1997 16 716).
Z uvedeného počtu bylo 12 460 titulů knih (v r. 1997 12 080); 460 titulů kartografických děl (v r. 1997 420); 440 titulů grafiky (v r. 1997 650); 160 titulů hudebnin (v r. 1997 330); 1317 titulů pohlednic (v r. 1997 1010); 1450 titulů plakátů (v r. 1997 1451); 1197 titulů netištěných dokumentů (v r. 1997 775). Celkový počet knihovních jednotek povinného výtisku v r. 1998 byl 32 097 (v r. 1997 31 031).
Do oficiální statistiky o vydávané knižní produkci v ČR bylo v souladu s Doporučeními UNESCO zařazeno 11 738 titulů (v roce 1997 11 519). Tyto statistiky jsou stále jediným zdrojem informací o dané oblasti a jsou veřejností (především odbornou) mimořádně žádané.
Nákupem byl doplňován především studijní fond domácí literatury (75,52 % z celého nákupu). Pro univerzální knihovní fond šlo zejména o nákup titulů pro příručky studoven včetně příručky pro nově budované Referenční centrum Národní knihovny. Pro národní konzervační fond byla nakoupena vybraná dezideráta v rámci retrospektivního doplňování, dezideráta pro univerzální knihovní fond nebyla nakupována vůbec. Omezen byl i nákup literatury pro odborné interní příručky. Elektronické dokumenty a zvukové snímky byly nakupovány jen výjimečně. Obecně byl preferován nákup současné studijní a příručkové literatury, protože antikvární nabídky a ceny na knižních aukcích výrazně přesahují možnosti stávajícího rozpočtu.
Podíl nákupu na celkovém přírůstku domácí literatury byl nízký a klesl na 11,6 % (v roce 1997 16,8 %). Celkem bylo nakoupeno 4890 svazků (v roce 1997 5391), z toho pro studijní fond 3681, pro univerzální knihovní fond 1006, pro národní konzervační fond 104, pro fond netištěných dokumentů 16 a pro interní příručky 83.
Průměrné náklady na jeden svazek byly 225,10 Kč (v roce 1997 197,47 Kč). Tento údaj se postupně zvyšuje, i když nezahrnuje žádné finančně náročné akviziční počiny. Opět se potvrdila výhoda jednoho hlavního dodavatele dokumentů, jehož vstřícnost ušetří v rozpočtu mnohatisícové částky za poštovné a balné a zároveň i administrativní zátěž při vyřizování objednávek.
Těžiště darů domácí literatury bylo především v nabídkách vyřazované literatury z jiných knihoven a institucí. Prověřeno bylo 44 273 titulů, z nichž bylo pro fondy vybráno 5673 svazků (tj. 12,81 % z nabízeného objemu).
Mezi nejcennější patřil dar cca 1000 svazků od Parlamentní knihovny, dále 1166 svazků z 1. poloviny 20. století od Okresního muzea v Rokycanech; průběžně je udržován kontakt s Centrální katolickou knihovnou, Moravskou zemskou knihovnou, Národním technickým muzeem, Státní technickou knihovnou, Národní lékařskou knihovnou, Státní vědeckou knihovnou v Plzni a dalšími (celkem 20 stálých významných kontaktů). Mezi dary jsou zařazovány i tituly současné produkce, které někteří vydavatelé poskytují Národní agentuře ISBN. Určitý malý objem darů pochází i od soukromých dárců.
Získané dary byly v rámci retrospektivního doplňování většinou zařazeny do UKF (2788 sv.), přednost měla dezideráta pro NKF (457 sv.), dále do studijního fondu (706 sv.), do interních příruček (56 sv.) a do fondu netištěných dokumentů (17 sv.). Celkem bylo zařazeno 4024 sv. (v roce 1997 3381 sv.). Podíl darů na celkovém přírůstku byl 9,54 % (v roce 1997 9,6 %).
Z tzv. interních zdrojů (rezervní fondy, xerokopie, fond kontrolních výtisků ISBN) bylo do fondů zařazeno 302 sv. (0,72 % celkového přírůstku). Jako náhrady bylo do fondů zařazeno 847 sv. (2,01 % celkového přírůstku).
Celkově byl v doplňování domácí literatury zaznamenán opětný vzestup přírůstku dokumentů. Objem přírůstku byl 42 160 svazků (v roce 1997 40 890 sv.). Kromě toho bylo do NKF zařazeno 4 642 norem (v roce 1997 3545).
V těchto souvislostech je nutné konstatovat, že nárůst dokumentů je výsledkem úspěšné systematické aktivní akviziční práce na straně jedné, ale na druhé straně s sebou přináší zvýšený počet dokumentů k základní evidenci a následně k distribuci do linky zpracování; tato pracoviště však za daného stavu nejsou dimenzována na každoroční výraznější zvětšování přírůstku, což může ohrožovat plynulost průchodu dokumentů.
Doplňování zahraniční literatury
Ve srovnání s předchozími lety byl zaznamenán celkový nárůst přírůstku zahraniční literatury. Bylo získáno 12 977 svazků (nárůst o 33,7 %, tj. o 3274 sv. proti roku 1997), z toho 11 763 tištěných dokumentů, speciálních druhů netištěných dokumentů 1200 ks a 14 titulů databází na CD-ROM.
Podíl výměny na přírůstku tištěných dokumentů byl 38 % (4955 sv.), darů 32 % (4142 sv.), nákupu 20,5 % (2666 sv.). Netištěné dokumenty jsou získávány jak nákupem, tak darem nebo výměnou, ale vzhledem k malému objemu přírůstku (9,5 %, tj. 1214 ks) nebyl způsob nabytí statisticky sledován.
V mezinárodní výměně publikací je ve srovnání s předchozími lety patrný určitý procentuální pokles jejího podílu na celkovém přírůstku. V letech 1995-1997 se tento podíl pohyboval mezi 48,5-59,5 %, v roce 1998 činil 38 %, ale počet získaných svazků (4955) oproti roku 1997 (4708) mírně vzrostl.
Výměna i nadále zůstává nejefektivnějším zdrojem doplňování. Vzájemné výměnné kontakty se neustále prověřují, upravují. Potvrzuje se poznatek, že některé kontakty je účelné hodnotit až z pohledu dvou i více let. Velmi pozitivní je skutečnost, že mnozí partneři jsou ochotni zajišťovat i tituly podle našich přímých objednávek a nikoli jen na základě vlastních nabídkových seznamů. Mimořádně významnou složkou je výměna periodik, kde se dokonce v některých případech podařilo zajistit tituly, jejichž nákup bylo nutno z finančních důvodů zastavit.
Tradičně spolehlivě a bez výkyvů probíhala výměna s partnery z německé jazykové oblasti (Rakousko, Německo), velmi spolehlivá a kvalitní byla výměna s Francií, Španělskem, dobře probíhá výměna s Itálii. Úspěšně pokračuje výměna s institucemi ve Velké Británii a Kanadě. Tendence k omezování výměny se projevily ve skandinávských státech a Nizozemsku. Mimořádně úspěšná a vysoce hodnotná byla výměna s USA. Výměna s asijskými státy je sice komplikována jazykovou bariérou, ale zde je velkou pomocí okruh externích odborníků z Filozofické fakulty UK. Velké rozdíly jsou ve výměně s postkomunistickými státy, kde přetrvávající ekonomické problémy jsou příčinou stagnace nebo poklesu (Rusko, Ukrajina). Naopak znovu ožila výměna s Litvou, Estonskem, Běloruskem, Bulharskem a Rumunskem. Na dobré úrovni je výměna se Slovinskem, velký nárůst zaznamenala výměna s Polskem, byla rozšířena výměna se Slovenskem, stabilizována je výměna s Maďarskem.
Z celkového počtu 299 výměnných kontaktů v 57 zemích bylo nejvíce partnerů v Německu (60), USA (40), Španělsku (18), Itálii (16), Polsku (16), Maďarsku (10), Velké Británii a Rusku (po 9), v dalších zemích vždy méně než devět.
Nejvíce publikací bylo získáno z Německa (1586), Polska (583), USA (383), Velké Británie (339), Ruska (307), Francie (307), Švédska (182), Rakouska (175), Maďarska (121), z dalších zemí vždy méně než sto dvacet.
Podíl darů zahraniční literatury na celkovém přírůstku se pohyboval v letech 1995 až 1997 mezi 26,4-34 %. V roce 1998 byl podíl na celkovém přírůstku 32 %, ale počet získaných svazků (4142) oproti roku 1997 (3302) stoupl.
Mezi nejhodnotnější dary patřily publikace darované po ukončení pražského veletrhu Svět knihy (např. kolekce z produkce dánských univerzitních nakladatelství), dary zprostředkované zastupitelskými úřady (Švýcarsko, Venezuela) a dary z knižních grantů (Japonsko, Korea). Knihovna obdržela další významné dary od mezinárodních organizací, zahraničních institucí, knihoven, univerzit, společností i jednotlivců.
Nejvíce svazků bylo získáno z USA (1005), Francie (765), Německa (512), Švýcarska (254), Venezuely (242), Slovenska (219), Velké Británie (215), Dánska (102), z dalších zemí vždy méně než sto.
Podíl nákupu zahraniční literatury na celkovém přírůstku se v letech 1995-1997 pohyboval mezi 13,5-17,5 %. V roce 1998 byl podíl na celkovém přírůstku 20,5 % a počet získaných svazků (2666) oproti roku 1997 (1693) výrazně stoupl.
Pro trvalý nedostatek finančních prostředků byly opět nakupovány jen nezbytné profilové tituly, zajišťovány kontinuace a nejnutnější tituly pro příručky a studovny podle aktuální potřeby. Doplňování knihovních fondů je proto v jednotlivých profilových oborech nevyvážené, zcela chybí možnost obsahové aktualizace. Omezuje se i retrospektivní doplňování zahraničních bohemik pro národní konzervační fond. Velmi obtížné je doplňování elektronických publikací, a to jak aktualizací bibliografických a nakladatelských databází na CD-ROM, tak tematických publikací na CD-ROM. Nedostupné jsou placené přístupy k databázím a jiným dokumentům v prostředí WWW. Ani dary, ani výměna nemohou pokrýt stále se prohlubující mezery.
V maximální míře se využívalo nabízených slev, ať již na pražském knižním veletrhu Svět knihy, nebo individuálních slev, které poskytují za určitých podmínek vydavatelé nebo distributoři. Mimořádně cenově výhodné jsou nabídkové akce Centra pro svobodné podnikání a demokracii (aktuální americká produkce ze všech vědních oborů za manipulační poplatek 50-200 Kč za svazek). Důsledné využívání slev se projevilo v poklesu průměrného nákladu na jednu knihu na 1126 Kč (v roce 1997 1564 Kč) i přesto, že ceny zahraničních publikací soustavně stoupají.
Kromě tištěných publikací byly získány aktualizace 14 titulů databází na CD-ROM. Průměrné náklady na jeden titul byly 65 436 Kč (v roce 1997 55 563 Kč). Vyšší náklady jsou dány stoupajícími cenami aktualizací a poštovného.
Nejvíce publikací bylo nakoupeno z USA (947), Německa (645), Francie (220), Velké Británie (146), Itálie (122), Slovenska (120), Rakouska (114), z dalších zemí vždy méně než sto.
Na nákup historických knihovních fondů bylo vynaloženo 273 000 Kč; kromě vzácných bohemikálních tisků byl zakoupen i jeden prvotisk v hodnotě 100 000 Kč. Vzhledem k funkci a úkolům Národní knihovny v oblasti historických knihovních sbírek jsou prostředky na nákup chybějících především bohemikálních dokumentů naprosto nedostačující.
Byla dokončena mimořádná urgenční akce chybějících titulů povinného výtisku - celkem 503 urgencí. Díky mimořádné dotaci MK ČR na akvizici mohla být doobjednána asi jedna třetina z 255 původně zrušených titulů. Na předplatné časopisů z oboru ekonomie byl použit dar Komerční banky ve výši 100 000 Kč. Za výhodnou nabídkovou cenu byla zakoupena plnotextová databáze Wilson Omnifile Fulltext určená především pro připravované Referenční centrum Národní knihovny. Asi polovina počtu zahraničních periodik je získávána mezinárodní výměnou publikací a řada výše uvedených databází na CD-ROM má charakter periodika; přesto je z finančních důvodů celkový objem akvizice periodik kriticky nízký a nedostačuje statutárně daným informačním požadavkům kladeným na Národní knihovnu.
O stránku zpět Obsah O stránku vpřed