Popis výzkumného záměru

Vymezení předmětu výzkumné činnosti realizované ve výzkumném záměru

Předmětem výzkumné činnosti realizované ve výzkumném záměru je fyzická ochrana, forma uložení a konzervace vzácných písemných památek, které tvoří kulturní dědictví našeho národa. Jedná se o historický rukopisný i tištěný knižní fond včetně knižních vazeb, sbírky grafiky, map, vzácných periodik a dokumentů archivní povahy, které tvoří knihovní sbírky a jsou uloženy v depozitářích NK ČR (ale i jiných knihovnách a dalších kulturních institucích). Mezi vzácné knihovní sbírky řadíme nejen nejstarší historický fond jako například iluminované rukopisy zhotovené na papíře a pergamenu, ale může se jednat i o unikátní rukopisný, tištěný či obrazový fond z relativně nedávné doby. Význam těchto památek tedy nelze omezit jen na historicky nejstarší. Vzhledem k tomu, že předměty tvořící vzácné knihovní sbírky jsou vytvořeny z celé škály materiálů, kterým dominují organické materiály jako papír, pergamen, kůže, dřevo, jedná se do značné míry o materiály choulostivé a podléhající poměrně snadno degradaci pokud nejsou respektována pravidla jejich uložení, manipulace, vystavování atd.

Přesto, že se nám některé písemné památky dochovaly po mnoho staletí, hrozí v současné době jejich vážné poškození či dokonce zánik. Různé typy mechanického i chemického poškození které se nahromadily za dobu jejich existence byly několikrát znásobeny zejména v posledním století. Vyplývá to do jisté míry i ze změny životního stylu a úrovně, který přinesl i zvýšený badatelský zájem, vystavování a další manipulaci s cennými originály, dále pak nevhodné způsoby jejich uložení či dokonce nevhodné formy jejich konzervátorského a restaurátorského ošetření.. Neblahou roli hraje i stále se zhoršující znečištění ovzduší.

Má-li být naše písemné kulturní dědictví účinně ochráněno pro další generace čtenářů a badatelů je nutné důkladně studovat mechanismy působící jejich rozpad či které je ohrožují a po provedených analýzách a zkouškách přistoupit k jejich správnému uložení, ochraně či konzervaci. Celkově lze říct, že ochrana písemných památek je komplexní činnost, jejíž úspěch a účinnost závisí na propojení jednotlivých aktivit. V tomto duchu je pojat i náš výzkumný záměr. Nelze se samozřejmě zabývat celým spektrem problémů, které by vyžadovalo pozornost a proto byla vybrány témata, která jednak spolu úzce souvisí a přitom se snažíme navázat na oblasti nám známé z předchozích výzkumných projektů. Do značné míry lze konstatovat, že jsou výzkumná témata koordinována s výzkumným pracovištěm v SÚA tak aby nedocházelo k duplicitě výzkumu, ale naopak byla respektována určitá specifika fondů příslušných institucí a přitom byla možná úzká spolupráce.

Péče o fyzický stav památek se přímo dotýká samotné podstaty jejich existence, tedy uchování materiálů z kterých byly vytvořeny. Zde je nutno upozornit, že zpřístupňování památek v digitální podobě neřeší fyzickou existenci samotného artefaktu.

Výzkumné činnosti realizované ve výzkumném záměru jsou vymezeny těmito předměty/tématy:

Výzkum a vývoj preventivních opatření vedoucích k ochraně knihovních fondů

(zlepšení klimatických podmínek a forem uložení fondů a jejich monitorování)

Preventivní opatření se týkají zastavení či maximálního omezení prohlubující se degradace knihovního fondu jako celku. Snahou je pokrýt problematiku která má na uchování knižních památek velký vliv a výzkum zaměřený tímto směrem by pak měl praktický efekt ve velkém měřítku.

Problematika indikace znečišťujících látek a plísňové kontaminace v ovzduší je zaměřená na celý prostor depozitářů a trezorových místností z hlediska indikace a charakterizace prašnosti, přítomnosti polutantů a plísňové kontaminace. Problematika zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek řeší prohloubení znalostí ochranných účinků archivních krabic před chemickým i mechanickým poškozením písemných památek a dále bude zahájen výzkum nové technologie ukládání knih a dokumentů do obalů ze speciálních folií bez přístupu kyslíku.

Stanovení míry poškození písemných památek a výzkum a vývoj konzervátorských metod vedoucích k jejich záchraně

Vývoj konzervátorských metod vedoucích z záchraně písemných památek, vybraných na základě kvalitně nastavených kritérií průzkumu míry jejich fyzického poškození, je naopak směřován na individuální péči o konkrétní artefakty.

Naše pozornost je zaměřena na objekt jako celek, jehož součásti by neměly být oddělovány pokud má být zachována jeho maximální výpovědní hodnota a historická identita. Proto je v první řadě nutno se zabývat metodikou konzervátorských průzkumů stavu poškození a formou jejich dokumentace. Důkladným poznáním struktury artefaktů, jejich funkce, techniky výroby a formy poškozování lze dospět k rozhodnutí o volbě některé z konzervátorských metod prováděných in situ. V případě knižního bloku se jedná o formy ošetření psací podložky a látky. Součástí tohoto procesu je i problematika barevných vrstev iluminovaných rukopisů. Vývoj metod konzervace knižní vazby in situ pak zahrnuje i ošetření usňového pokryvu knižní vazby a problematiku konzervačních činidel pro kolagenní historické materiály. Metoda odkyselování papíru s využitím vakuových baliček, která je zaměřena zejména na problematiku odkyselování knih tvořených z novodobého strojově vyráběného papíru metody prováděné in situ uzavírá.

Snahou je vyvinout formy konzervátorských zásahů adekvátních běžným postupům při rozebrání knihy jako mechanickému čištění, vymývání, odkyselování a scelování psací podložky, zpevňování a fixace písma i knižní malby, ale prováděných s pomocí speciálních technologií umožňujících pracovat s písemnou památkou jako jedním nedělitelným celkem-knižním artefaktem.

Autor textu: Jiří Vnouček