INTERNETVýzkum a vývoj preventivních opatření vedoucích k ochraně knihovních fondů
(zlepšení klimatických podmínek a forem uložení fondů a jejich monitorování)
Indikace znečišťujících látek a plísňové kontaminace v ovzduší
Tradiční knihovní fondy jsou tvořeny především organickými materiály, které podléhají přirozenému stárnutí, které má za následek jejich postupný rozpad. Jedním ze základních faktorů, které průběh tohoto rozpadu ovlivňují, jsou podmínky uložení knihovních fondů, které v sobě zahrnují teplotu a vlhkost ovzduší, čistotu prostředí z hlediska prašnosti a výskytu mikroorganismů, přítomnosti a působení polutantů a osvětlení fondů. Nevhodné skladovací podmínky mohou rozpad knihovních materiálů urychlit, vhodné podmínky ale mohou snížit rychlost rozpadu až na minimum.
V minulých letech bylo v NK ČR v rámci řešení výzkumného projektu MK „Zlepšení kvality mikroklimatu úložných prostor Klementina pro vzácné knihovní sbírky NK ČR - pilotní projekt možností úprav v historických budovách“ (1997-1999) a projektu „Stanovení jednotného postupu k provádění mikrobiologické kontroly knihovních sbírek“ vynaloženo velké úsilí na poznání teplotních, vlhkostních a světelných podmínek ve skladovacích prostorách knihovny. Po shromáždění a vyhodnocení dat byla uplatněna navržená řešení, čímž došlo významnému zlepšení klimatických podmínek uložení fondů. Výsledků a doporučení, které byly řešiteli prezentovány využily i další kulturní instituce, přičemž některé z nich následně realizovali úpravu či výstavbu vlastních skladovacích prostorů (SVK Plzeňska, knihovna Židovského muzea v Praze). V zahraničí je věnována podmínkám uložení archivních, knihovních a muzejních fondů věnována značná pozornost, problematika polutantů a jejich vlivu na knihovní fond u nás zůstává nedostatečně řešena.
Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek.
Krabice vyrobené z nekyselé lepenky vyvinuté v NK v rámci projektu MK ČR „Vývoj ochranných obalů pro ohrožený a vzácný knihovní fond“ ( 2001-2002) také přinesly zlepšení skladování fondů. Podařilo se vyvinout a vyrobit speciální laminovanou lepenku archivní kvality vhodnou pro výrobu krabic a na vlastním zařízení jsme schopni realizovat výrobu krabic potřebných rozměrů a tvarů. Bezesporu lze říct, že jak o vyvinutou lepenku tak ukládání do ochranných krabic je obrovský zájem mezi řadou kulturních institucí, a že tato forma ochrany fondů se velmi ujala. Zájem narostl zejména po povodni v roce 2002, neboť ukládání poškození knihovních fondů do ochranných obalů představuje efektivní způsob jejich uložení před případnou konzervací. Cílem výzkumného záměru je poznat míru prašnosti a obsahu polutantů ve vzduchu ve skladištích a následně zkoumat účinnost krabic jako ochrany proti polutantům. Jedná se o u nás dosud neřešenou problematiku. Zahraniční studie si všímají některých aspektů vytváření mikroklimatu uvnitř krabic, nedávají však jednoznačné řešení problematiky.
Ukládání knih a dokumentů do obalů ze speciálních folií bez přístupu vzduchu
Problematika archivního ukládání knihovního fondu a dokumentů do obalů ze speciálních folií bez přístupu vzduchu (tzv.vakuové balení) doposud není v ČR odborně rozpracována ani prakticky aplikována. V zahraničí je však této technologie používáno z řady ochranných aspektů v několika knihovnách. Vše nasvědčuje velkému potenciálu využití, neznámou však pro nás jsou používané typy materiálů z kterých se obaly vyrábějí. S technologií vakuového balení jsme se však měli možnost seznámit v rámci likvidace následků povodně, kdy bylo vakuového balení využíváno v jiné aplikaci - při sušení poškozených fondů.